close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Big big trouble

1. října 2009 v 10:35 | Cinka |  Povídky od vás
Jak jsem slíbila, všechno se vrací do starých kolejí. Tedy i povídky. Tahle je od Nicole, tak doufám, že se vám bude líbit a napíšete hodně komentíků. ;-)

Lesní cestou běží sportovec. Mladý muž ve sportovním kompletu, pravidelně vydechuje a snaží se vnímat jen tlukot svého srdce. Nebe s červánky se zatemňuje, muž se několikrát pozastaví a otočí se po podezřelém zvuku za sebou. Rozhodne se doběhnout ke konci běžecké stezky a co nejrychleji odtud zmizet. Opět zaslechne zvuk. Jako by to bylo vrčení nebo vytí divokého psa. Zvuk se nebezpečně přibližuje, muže srazí k zemi roznícené zvíře.

,, Zopakuj to, ještě jednou, tak slyšíš!" rozhořčeně Monika útočí na jednoho z kolegů v areálu výcvikového areálu FBI: ,, Ženské nemají na tomto postu co pohledávat nebo je to proto, že Don nad tebou drží ochrannou ruku hm!" odplivne si agent tmavé kůže. Monika si sundává z nohou lodičky na jehlovém podpatku, vrhne se statnému muži kolem krku. Sráží ho do trávy a zachytává ho kolem krku, kolem bojující dvojice se schází celá skupinka diváků. Agent udeří dívku do nosu, Monika mu ihned vrací úder pěstí. Začíná ho škrtit hřbetem ruky.
,, To se mi snad zdá, co se tady zase děje?" přibíhá k bojující dvojici Don, snaží se projít davem. Odtrhává Moniku od přidušeného muže, podává ji kapesník na ošetření rozbitého nosu: ,, Kelly, kdo tu bitku vyvolal?" vyslýchá poškrábaného agenta: ,, Vrhla se na mě jako šílená, ještě při zásahu někoho přizabije!" pohlíží na sebe do kapesního zrcátka: ,, Lže, provokoval mě!" komentuje Monika zpoza Donových zad, agent se zkroušeně zvedá. Nenávistně pohlíží na Moniku, která využije okamžiku a s chutí ho nakopne do hýždí.
,, Tady máte důkaz. Nakopla mě úplně bez varování!" otočí se roznícený agent a srazí ji sebou ze stráně: ,, Tak se chová k dámě?" vybírá si kusy lístků z vlasů: ,, Blbá krávo!"
,, Jeffersone, tímto si dostal zápis do rejstříku za nevhodné chování a ještě něco!" stane nad nimi Don a uštědří podřízenému rázný úder pěstí. Jefferson nemá již sílu oponovat i Eppesovi, zmoženě se zvedá.
,, Vy dva se mi možná jen zdáte. Eppsi vy jste starší a zkušenější policista. Měl byste ji odrazovat od takových projevů- zlomit agentovi z protinarkotického nos. Nejen, že vy ji od takových projevů neodradíte, ale ještě mu ho nalomíte znovu!" hřímá kanceláří velitel FBI v Los Angeles. Monika pohlédne soucitně na Dona: ,, Se vším respektem agent Jefferson mě naznačil, že ženy ve službách FBI nemají co dělat. Takové názory nehodlám respektovat a vy snad také ne. Jefferson mě fyzicky napadl a nebýt agenta Eppse!" hájí oba Monika.
,, Mohu se k tomu vyjádřit. Souhlasím s kolegyní, zlomil bych mu ten nos znovu!" pronese k úžasu všech Don: ,, Ještě jednou se to bude opakovat a pošlu vás na psychologické sezení!"

,, Sluší ti to víc než, když si vypadala jako bys válela sudy. Moment poslední list ve vlasech!" povytahuje Monice z rozpuštěných hnědých vlasů list. Monika oblečená do bílého tílka a šedých džínů se na něj usměje, stáhne si vlasy na bok a odhalí dlouhé zdobené naušnice. Z jejich pohledů lze vyčíst vzájemnou náklonnost: ,, Done, to je náhodou,že Monika má adresu trvalého bydliště u tebe doma? optá se podezřívavě Megan. Kolega sleduje vzdalující se přítelkyni: ,, Ne to není náhoda. Žijeme spolu, abys to správně pochopila, chodíme spolu!" upřesní Eppes a následuje k místu činu: ,, To jsou tedy změny, Done Eppesi budu tě podezřívat, že se z tebe stává sukničkář!" utrousí Megan.


,, Kde má ten muž tvář?" poukazuje Don na zohavené zakrvácené lidské tělo: ,, Kde bys řekl, to byl vtip. Já už tady nejsem v postu soudní lékaře, ale jako detektiv!" upozorní s úsměvem.
,, Tak Johne, jsi si jistý, že je to případ pro Federální úřad?" obrátí se Don na postaršího muže v úhledném obleku: ,, Zajisté ano. Kolegyně vystudovala jste medicínu, že? Pohlédněte zde na otisky zubů?" požádá Moniku, která se naklání nad mrtvým tělem: ,, Potřebovala bych to vidět pod mikroskopem, ale podle všeho jde o lidské zuby!" pohlíží na lékaře, zda ji její znalosti nezklamali: ,, Zatím tomu vše nasvědčuje. A co toto!" podává Monice předmět v sáčku: ,, Johny, Monika studovala medicínu a není potřeba ji přezkušovat!" upozorní Don a otírá si opocené tělo: ,, Ne to je v pořádku. Jde o extrémně rostlý lidský nehet!"
,, A tady na Donovi je, aby zjistil, který člověk si tak dlouho nestříhá nehty a má kanibalské sklony!" zavtipkuje lékař: ,, Že bych si ten zub pověsil na krk?" Monika ho sleduje svýma uhrančivýma očima: ,, Zkus to!"

,, Charlie, dlouho jsme se neviděli. Doufám, že se už na mě nezlobíš?" nastupuje Monika k Charliemu do výtahu: ,, Moc ti to sluší. Nebudeme se k tomu vracet, ano?" odpoví stále zraněný Charlie: ,, Děkuji za kompliment. Tak, že si stále naštvaný. Jak dlouho se budeš Donovi vyhýbat, je to přece jen tvůj bratr!" pronese Monika a upraví si dlouhé tyrkysové korále na krku, které tvoří sadu s náušnicemi.
,, Proč se podle toho nechoval, že jsem jeho bratr. Prostě mi ublížil a nedokážu mu to odpustit, nebudeme o tom mluvit!" zasyčí Charlie: ,, Chápu. Proč si tedy tak rychle odpustil mně?" otočí se na něj: ,, Mám tě stále rád a to nejde jen tak zničit. Chci, abys věděla, že jsem s tebou prožil nejkrásnější chvíle mého života!" vyzná se: ,, Tys přece věděl, že jsem milovala tvého bratra od akademie. Ty jsi moc hodný, milý muž, ale já chci být s Donem!" pohladí ho po tváři a vystupují z výtahu.
,, Moniko, měli jsme být už na pitevně. Charlie?" zjeví se před nimi Don, kterého překvapí přítomnost bratra: ,, Done. Jdu odevzdat všechny náležitosti ohledně externí spolupráce. Není vhodné, abych tady dál pracoval!" oznámí bratr, ale Don se nezmůže ani na slovo. Charlie pokyne na rozloučenou a pokračuje v chůzi.
,, On to s tím rozbratřením myslel asi hodně vážně. Nemohla bys zajít na tu pitevnu sama, budu u sebe!" vrací se zkroušeně do své kanceláře.
,, Tak doktore, zjistil jste ještě něco šokujícího. Musím přiznat, že mám nějaký svůj tajný tip!" pohlíží na pitevní stůl s překrytou mrtvolou: ,, Tak mrtvý byl rozsápán člověkem, ale to nám bylo jasné hned po prvotním ohledání. Ale útočník byl podle všeho zraněn, postřelen. To mohu usuzovat podle krevních stop na místě činu. Tak mi odhalte svůj tajný úsudek!" mrkne na mladou dívku v bílém tílku, šedých džínách s ozdobným opaskem.
,, Neříkejte, že vás to taky nenapadlo. Nadměrné ochlupení až srst, drápy nic vám to nepřipomíná?" zkouší lékaře, který si sundává zástěru a omývá si ruce: ,, Myslíte syndrom vlkodlaka?" suše odpoví lékař: ,, Jaký máte na to názor?" usmívá se opálená Monika, její plné jahodové rty se usmívají široce a vytvářejí ji v lících dolíčky: ,, Pokud vašeho vlkodlaka chytíte, rád si ho prohlédnu!"

Monika stane na prahu Donovi kanceláře, vidí ho s podepřenou hlavou. Dívka k němu přistoupí zezadu, políbí ho na krk a začíná mu masírovat záda: ,, Ty jsi už tady. To jsem přesně potřeboval, jsi úžasná!" otočí se k ní a přitáhne si ji k sobě, hladí ji po bokách a zádech: ,, Trápí tě to s Charliem, co? Je už pozdě a co jít domů, jít domů do postele!" políbí ho: ,, To víš, že mě to bolí. Tak domů a do postele, nejdřív co ti říkal doktor Flinn!" strhne ji na svůj klín: ,, Víš, chci tě šetřit. Zatím to vypadá na syndrom vlkodlaka!"



,, Neříkala si náhodou, že mě chceš šetřit?" ozve se hlas potemnělým lesem, svit baterek se křižuje nad obzorem: ,, Flinn říkal, že to zvíře bylo zraněné a proto napadlo toho běžce. Někdo ho musel postřelit!" ozáří Donovi tvář jeho baterkou: ,, Já jsem agent FBI a ne kriminolog, ani záhadolog. Žádní vlkodlaci ani žádný jejich syndrom neexistuje, jsou to jen pověsti!" kráčí za ní lesem: ,, Jak můžeme vědět, co žilo před lety na planetě. Cokoli mohlo v některém koutu světa přežít. Mluví důkazy!" pozastaví se Monika a všemu vysvětluje:
,, Třeba to souvisí s tím bývalým sanatoriem, které bylo támhle!" ozáří baterkou opuštěný areál psychiatrické léčebny.
,, Necítíš něco, jako kdyby se někde poblíž rozkládalo zvíře?" začne se aktivně rozhlížet.
,, Tak tady máš tu pověst!" otočí se na Dona: ,, Měl jsem už dávno být po večeři, milovat tě a co místo toho dělám- lítám po lese a hledám vlkodlaky. Jestli se o tomhle dozví někdo z oddělení!" varuje Don a v té chvíli mu spadne baterka, vše se ponoří do tmy.
,, Kde to jste?" ozve se z vysílačky: ,, Les u Montersbreak. Nalezli jsme tělo…jak to mám říct, dejte mi k vysílačce doktora Flinna!" vyčkává Monika a jako jediná v rukou ještě svírá funkční baterku: ,, Co se děje, detektive?"
,, Tak mám pro vás to, co jsem slíbila. Nalezla jsem mrtvolu toho no zvířete, teda věděla jsem kde ho hledat. Donovi upadla baterka, ale záchytným bodem pro posily může být areál bývalého sanatoria!" usmívá se: ,, Nahlásím vaše souřadnice!" ozve se z vysílačky a utichne.

,, Done, můžeme si promluvit?" pozastaví v kroku Dona Megan: ,, Jistě, ale jsem trochu ospalý. Případ se nám trochu zamotává a zajímají se o něj noviny!" nalévá si kávu: ,, Nechci ti do toho mluvit, ale nepřeháníš to. Nejdříve chodí Monika s Charliem, potom se dáte dohromady vy dva bývalí milenci!" pronese Megan: ,, Do toho opravdu nemáš co mluvit. Jak jistě víš, měli jsme spolu poměr na akademii, když jsem ji učil. Když se tady po těch letech objevila, všechno bylo zpátky a ve větší síle. Charlie se mnou vůbec nemluví, doma za tátou jsem nebyl měsíc!" řekne Don: ,, Omlouvám se. To ti to všechno stojí za to, aby to nebyla další z tvých avantýr. Občas létáš od jedné milenky k druhé?"
,, Co když, že všechny ty moje předchozí vztahy ztroskotaly, protože jsem nemohl zapomenout na ni. Náš vztah byl dost vášnivý, miloval jsem ji šíleně. Jsem šťastný jako nikdy!" vysvětluje Don: ,, To je všechno moc hezké, ale co když ji stejně miloval i Charlie?" odvětí Megan: ,, O tom jsem nepřemýšlel, zkoušel jsem se mu omluvit. Nechce nic slyšet!"

,, Prosím vás Flinne, že nejde o vlkodlaka. Tady kolegyně by mohla pozměnit svoje názory!" vchází na pitevnu. Monika se usmívá na doktora a na Dona. Opět je oděná dle posledních trendů- bílé elegantní šaty s tmavým opaskem v pase, dlouhé nohy v tmavých lodičkách.
,, Musím vás zklamat, ale opravdu jde o syndrom vlkodlaka. Bohužel to není ten, kterého bychom hledali pro vraždu našeho běžce!" oznámí lékař: ,, Jak to?" podiví se Monika.
,, Nesedí otisky tesáků tohoto tvora s otisky na mrtvém, kromě toho jde o ženu!"
,, To jste mě moc nepotěšil. Tak se mi po lese prohání skupinka vlkodlaků a rozmnožují se?" podiví se Don: ,, Musím vás poupravit. Vy jste se moc zaměřil na to, že všichni ostatní ty chudáky označují za vlkodlaky. Jde o onemocnění, které to z nich udělalo. Jméno té mrtvé je Paulina Hart. V krvi jsem nalezl stopy vztekliny!"
,, Tak děkujeme. Musíš si občas dávat před lékaři pozor, co říkáš. Některým lékařům vadí, když se nelibě vyjadřuješ o jejich pacientech!" upozorní Monika: ,, Měli bychom se podívat k naší ženě do domu!" navrhne Don.





Džíp projíždí silnicí mezi farmami, lány polí a vyprahlých pastvin: ,, Co ti ráno říkal Charlie?" optá se opatrně Don: ,, To má být výslech. Domlouvala jsem mu, abyste se udobřili!" odpoví Monika a nasadí si tmavé sluneční brýle a přeladí zapnuté rádio z country stanice na hip hop: ,, To je všechno. Je jen zajímavé, že se mnou se na ostří nože rozhádal a s tebou vrká, jako bych v té nevěře měl prsty jen já!" klepne ji přes ruce, že se mu odhodlala přeladit jeho oblíbenou stanici: ,, To bylo opravdu všechno. Samozřejmě, že za tu nevěru nemůžeš jen ty. Nebudeme se kvůli tomu hádat ještě my dva. Pozor!" zvolá Monika. Džíp se vyhýbá protijedoucímu vozu, které se na ně nekontrolovatelně řítí. Vůz smykem najíždí na krajnici, převáží se a padá bokem do jezera. Vůz nabírá vodu, potápí se pod hladinu, až se za ním vodní zrcadlo zcela uzavírá.
,, No vy vypadáte, auto se potopilo až na dno?" stane u mokrých sedících kolegů Danny, Monika si vymačkává z vlasů vodu: ,, Až na dno a se vším zařízením, dokumenty o případu i s Donovou oblíbenou country stanicí v éteru!" zavtipkuje a pokyne na něj.
,, Podívej, támhle je ten dům. Ono pěšky to není tak špatné, stačili jsme cestou uschnout!" vede Monika Dona při cestě k domu Pauly Hart. Dřevěný domeček na kopečku v přímém sousedství lesa: ,, Když se ji chtělo proskotačit se, měla hned možnost!" zavtipkuje Don a snaží se vytáhnout pistoli z vodou nacucaného pouzdra. Oba se pozastaví před pootevřenýma vchodovými dveřmi: ,, Kam se hrneš, co když tam má na proskočení komplice!" pozastaví Dona v chůzi: ,, Ty jsi to neslyšela, ustup!" naslouchá tichu Don. Prásk. Vchodové dveře se dokořán rozletí a Don se snaží uskočit tomu stvoření, které se na něj vyřítilo. Monika leží na zádech v prachu, kolega jí vší silou přilehl ruku v rameni. Monika jen tiše pohlíží do modré oblohy: ,, Au, nevím co je horší. Já mám zlomenou hlavici ramene, to je bolest!" vzlykne opožděně a pohlédne na Dona: ,, Zaskočil mě, omlouvám se. Utíká nám to!" zvedá se Don ze země a ještě se přidržuje Moniky: ,, Tys pak zaskočil mě!"
,, Stůj slyšíš, agent Don Eppes!" ozývá se ozvěnou lesem, Monika si přidržuje znehybněnou končetinu a dobíhá: ,, Prosím vás, nechceme vám ublížit. Nemusíte se nás bát!" předstoupí před Dona a odloží jeho zbraň. Muž se pozastaví v běhu, pootočí se tváří zarostlou srstí k nim.
,, Vy nejste lovci?" zašeptá: ,, Ne, jsme agenti FBI. To lovci zastřelili vaši sestru, nalezli jsme její tělo, vašim souhlasem ji rádi pohřbíme!"
,, Ano víte, bydleli jsme na samotě, protože nás neustále pronásledovali a až se objevili a chtěli nás zabít. Ne, nechci se ukazovat na veřejnosti. Stydím se za to, jak vypadám!"
,, Postřelili i vás, to vy jste se vrhnul na toho běžce. Myslel jste, že patří k nim nebo by vám mohl ublížit, že?" optá se Monika: ,, Ano. Já nemohu do nemocnice, prosím!" vzlykne muž.
,, Tady. Můj dobrý přítel vlastní v Nevadě kliniku pro léčbu hormonálních a genetických poruch, mohl by vám pomoci. Řekněte, že vás posílá Monika. Můžete jít!" podává mu vizitku, muž ji od ní převezme a vzdaluje se do nejhlubších lesů.
,, Ty ho nezatkneš?" podiví se Don a uschovává zbraň: ,, Na co. Některé případy nejde lámat přes koleno, dost trpí přece. Jdeme!"


Alan Eppes se snaží zavěsit vánoční ozdoby na okno v přízemí obývacího pokoje: ,, Charlie!" bezmocně volá o asistenci mladšího syna u výzdoby. Klepání na dveře. Slézá z gauče, otevírá dveře na terasu: ,, Ahoj tati, mohl bych s tebou mluvit?" řekne Don. Alan zavírá za sebou, vychází se synem na terasu: ,, Chápu. Nebylo by dobré, kdybych šel dovnitř. Viděl jsem Charlieho u nás!" procházejí zahradou: ,, Dej mu čas. Monika byla jeho druhá velká láska po Amitě a odloudil mu ji bratr. Jak se ti daří?" obejme ho: ,, Znělo to mírně ironicky. Dobře, Monika vás oba zve na oběd na Vánoce. Chtěl jsem ji to vymluvit ohledně Charlieho, zvažte to!" nabídne Don: ,, Zvážíme a děkujeme. Vypadáš moc dobře a spokojeně. Víš, že Liz je zpátky ve městě!"
,, Něco jsem zaslechnul, ale to se týká spíš Moniky. Nějak si podezřele spolu rozumí. Řeknu ti, že kvůli Monice to snesu s Charliem až do dna. Co dělá bratr?" houpou se na venkovní houpačce: ,, Ty bys ji nechtěl vidět? Musíš ho chápat, je uražený a zraněný. Ani nevím, když nepočítá, tak je pryč. Jako nyní!" konstatuje otec: ,, Víš, že ani ne!"

,, No co to máš s rukou, snad ti to neudělal Don!" usmívá se Liz při pohledu na Moniku ve vínovém elegantním kabátě, tmavé bokovce se znehybněným ramenem: ,, Ahoj. Vlastně ano, malé zranění v terénu. Promiň, potřebuji s někým mluvit!" omluví se Monika a kráčí k Charliemu: ,, Ahoj co ty tady. Neříkej, že jezdíš na tom kole i v zimě. Není to nějaký experiment, že ne?" usmívá se při pohledu na kolo: ,, Víš, že těžce měním návyky. Nechceš se svézt?" nabídne Charlie: ,, Vlastně proč ne!" sedá si před Charlieho na kolo, projíždějí centrem města: ,, Počkej. Vím, že si stále na Dona naštvaný. Potřebuji tvoji pomoc, chci mu představit někoho hodně důležitého!" sleze Monika z kola, natahuje si rukavice: ,, Udělal bych to pro tebe. O co jde, počkej….ne!" povolí Charlie: ,, Je přece čas, aby ji poznal. Chci tě u toho mít, prosím!" políbí Charlieho na tvář: ,, Počítej se mnou!"

,, Zavři oči, mám pro tebe dvojité překvapení!" překvapí Dona Monika na slavnostním obědě Dne Díkuvzdání, zakrývá mu oči a vede ho do haly: ,, Víš, jak rád nemám překvapení. Kdo to je Liz?" protestuje Don, ale poddává se Monice. Sundává mu ruku z očí.
,, Charlie!" vydechne Don: ,, Ne jen já. Je tady někdo, koho bys měl poznat!" řekne Charlie a pokyne na mladou tmavovlasou dívenku v rudých šatech: ,, Kdo je to?" otočí se na Moniku, která dívku drží kolem ramen: ,, To je Michelle. Moje dcera, no ty to nevidíš!"



POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lúca Lúca | Web | 2. října 2009 v 13:57 | Reagovat

Moc hezké,už se těším na pokračování

2 Anne FBI Anne FBI | Web | 4. října 2009 v 17:17 | Reagovat

to je hezké, už aby tu bylo pokračko :)

3 Lúca Lúca | Web | 5. října 2009 v 17:08 | Reagovat

ahojky mám tu zprávu pro všechny,Numb3rs dávájí na slovenském kanále JOJ v 15:10

4 nick nick | 15. října 2009 v 18:21 | Reagovat

jestli že ti pošlu povídku,mám ji poslat jako email,nebo jako emailovou přílohu

5 Cinka Cinka | Web | 28. října 2009 v 10:18 | Reagovat

[4]: Pošli jí jako emailovou přílohu. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama