30. listopadu 2009 v 8:36 | Cinka
|
Další část povídky od Petry. Přeji hezké čtení. :-)
Jeden vrah a únosce. Jedna velká rodina. 3 vyšetřovatelé.
Nad horami se snáší temné mraky, nad obzorem probleskují blesky. Monika v péřové bundě se rozhlíží po opuštěné silnici. Zabočí k benzinové stanici, poutač se pohybuje v poryvech větru. Vystoupí z vozu, pohlíží na kolonu odstavených vozů různého stáří.
,, Prosím vás, slyšíte!" zavolá za temným stínem, který se mihne před jejím vozem. Monika obchází vůz, ochromí ji úder pažbou zbraně do temene. Zachytne se za krvácející hlavu, padne na kolena a pohlíží na muže v ušpiněném ošacení. Zhroutí se na mokrou zem.
Na nočním stole vibruje mobilní telefon, Don povstane neslyšeně z lůžka od spící Robin. Odchází do koupelny.
,, Done, Monika vůbec nedojela na tu přednášku. Mobilní telefon je nedostupný, neměl by ses po ní poohlédnout. Dceru máš u táty, pohlídá ji!" oznámí mu Charlieho hlas: ,, Byli jste domluveni, nemohla se jen zpozdit? Počkej jakou dceru, o čem to mluvíš?"
,, Víš, jak vždy dodržuje slovo a je dochvilná, zpozdila se o osm hodin. No Michelle je tvoje dcera. Byl čas, aby ses to dozvěděl!" ukončí hovor Charlie, Don klesne na okraj vany a svírá ruku v dlaních.
Potemnělou místností duní projíždějící vlaková souprava, na stropě se míhají stíny. Monika se bolestí opírá o dřevěnou podlahu, probírá se z bezvědomí. Má okovy spoutané ruce i nohy v kotnících, okovy vedou dál do tmy.
,, Vítej. Už jsem myslela, že se neprobereš. Jsme připoutané k sobě!" promlouvá k ní ženský hlas: ,, Kdo jsi. Jak dlouho jsem prosím byla mimo sebe?" snaží se zaměřit postavu v koutě pokoje. Je to mladá dívka, zakrvácené plavé vlasy a jizvy po poutech na obou předloktích a nohách: ,, Jeden den, silně jste krvácela z hlavy. Nemohla jste pracovat, proto mu nestálo za to, aby vás budil!" vypoví žena.
,, Pracovat? Kde to jsem?" otírá si z čela zaschlou krev: ,, Ten muž mě unesl před rokem, od té doby tady žiji s ním. Staráme se o hospodářství, fungujeme jako rodina. Když se některá z nás vzepře, zabije ji a pohřbí na zahradě. Je nás tady víc, některé jsou tady už pět let!" vypoví k Moničinu úžasu žena.
,, Kde je Michelle? Co si to říkal, že je to moje dcera?" vchází rozrušený Don do domu svého bratra. Charlie vstává od sledování televizních zpráv.
,, Uklidni se. Michelle si dělá nahoře úkoly, sedni si. Tobě to opravdu nedošlo, že je Michelle dvanáct let a Monice třicet, budeš jejím otcem asi ty. Od té doby, kdy jste se spolu rozešli, nikoho jiného neměla. Nemusíš mít obavy, my dva spolu nespali!"
,, To ty jsi můj táta, ty!" schází po schodišti dívka v noční košili, Charlie pohlédne s obavami na Dona. Zvědavá dívka vyslechla celý jejich hovor.
,, Tak to jsi ty. Víš, že si zvědavá přesně jako tvoje máma. Charlie, nechal bys nás o samotě?" požádá Don a Charlie oddaně odchází do svého pokoje.
,, Michelle víš, jak bych ti to řekl, ale vůbec nevěděl o tvojí existenci. Když se na tebe tak dívám, podobáš se mi. Musíme teď hlavně najít maminku, nemáš hlad?" pohladí ji po tváři.
,, Máma měla vždy dobrý vkus. Dala bych si teplé mléko!" usmívá se Michelle, Don ji přitiskne na svoji hruď.
,, Charlie, kam to jedeš?" vychází Don před dům a pohlíží na bratra, který nastupuje do jeho vozu.
,, Pokud tobě na Monice nezáleží, tak mě ano. Jedu se podívat po trase, kterou jela do Atlanty. Budu mít zapnutou GPS, tak budeš mít přehled o mém pohybu!" odsekne Charlie a zapíná si bundu.
,, Charlie, to není boj mezi námi dvěma. Nehraj si na jejího prince zachránce, děláme vše co je v našich silách. Pátrání, hlídané hraniční přechody, letiště, přístavy. Monika je kriminolog a psycholog, dokáže si poradit i sama!" domlouvá bratrovi okénkem.
,, Jen proto ji v tom necháš, může být zraněná nebo už dávno… Mě to věčné čekání ničí, jedu!" okřikne bratra a zasunuje klíč do zapalování.
,, Neříkej o ní, že je mrtvá. Tvoje místo je na univerzitě a ne někde v terénu. Neodjížděj!" volá za odjíždějícím vozem.
,, Ty okovy jsou moc těsné. Co se tady ještě děje, pokud o něj nepečujete. Potřebuji se dostat mimo tento dům. Mohu vám pomoct, jsem policistka. Potřebuji pomoc a spolupráci!" snaží se uvolnit ocelové okovy na svých rukou.
,, Okovy z nohou ti sundá jen na práci na zahradě. Musíš být práce schopná, zabíjí až v nejkrajnějších případech. Chce, aby fungovala představa o jeho dokonalé rodině. Můžeš počítat s mojí pomocí, ale jsou zde i jeho zvědové. Ty máš nějaký plán?"
,, Já vás všechny odtud dostanu, slibuji. Plán budu mít v moment, až najdu vhodný okamžik. Nevíte, kde náhodou jsme?" šeptá Monika spoluvězenkyni: ,, Někde v pustině, jedinou naší záchranou by byla ta železnice!" pokyne směrem k oknu.
,, Dost dlouho si odpočívala, tak vstávej!" vtrhne do místnosti únosce a udeří Moniku pažbou do boku, Monika si otírá krev vytékající z úst. Vstává na nohy, následuje muže do kuchyně.
Tři další zbídačené ženy na ni pohlížejí, když chystají jídlo k obědu.
Moničiny oči ozáří prudké denní světlo, kryje si je zakrvácenýma rukama. Přecházejí po dvoře, únosce ji postaví ke studni.
,, Umýt!" rozkáže a trhne ji surově okovy na rukou, dívka začne smáčet ruce ve vodě. Pohlíží na svůj odraz ve vodní hladině.
,, Poklidit u koní, hejbni sebou!" podává ji do rukou vidle, policistka se zkušeně rozhlíží po okolí domů. Lesy, divoce rostoucí plevel. Za polorozpadlým stavením vede železnice, okolo domů jen lesy a pustina.
,, Charlie, kde jsi?" telefonuje Don s bratrem: ,, Kousek od Los Angeles, nemohla dojet dál než do těchto míst. Volám z telefonní budky, každý druhý den se ti z ní ozvu!" slíbí a rozhlíží se po menším městě.
,, Poslouchej, táta se může zbláznit. Jak mu to mám vysvětlit, řekni mi město. Do večera přijedu za tebou!" domlouvá mu Don: ,, Shelby. Proč sem jedeš kvůli bratrovi nebo ti záleží na Monice?" přendá si sluchátko do druhé ruky: ,, Abych na tebe dal pozor a kvůli ní. Charlie, ty mě máš za hajzla, že k Monice nic necítím. Počkej mě večer kolem desáté u té tvé budky, slyšíš mě?"
,, To, že jsi hajzl, jsi řekl ty. Ty musíš soudit sám sebe. Ona je někde v pustině polomrtvá a potřebuji tě. Budu tady!" zavěsí sluchátko Charlie.
Lesní cestou projíždí tmavý džíp. Míří k mostu vedoucímu přes řeku, míjí opuštěnou benzinovou stanici. Charlie pohlédne do zpětného zrcátka, džíp se smykem otáčí a zprudka zabrzdí u čerpadla benzinky.
Vystupuje z vozu. Pohlíží na tmavý sportovní kabriolet, Charlie se rozhlédne a opatrně vezmu za kliku. Usedá na místo řidiče, otevírá přihrádku v palubní desce vozu. Lesk na rty, peněženka s doklady, služební odznak Moniky. Pohlédne na zadní sedadla, zavazadla se všemi sbalenými věcmi jsou na svém místě. Povšimne si zaschlých stop krve v prachu poblíž vozu. Oknem na místě spolujezdce proletí kulka, kusy skleněné výplně se sypou na kožené polstrování. Charlie se skulí na zem, pohlíží do míst, odkud zazněla střelba.
,, Nahoru!" ucítí hlaveň střelné zbraně u týla, pozvedá ruce nad hlavu a opatrně vstává. Srazí ho k zemi, několikrát ho kopne do žeber. Přitlačuje ho na vůz, Charlie se snaží odplazit. Muž ho zachytí za zadní díl košile, táhne ho kamením ke své dodávce. Uprostřed parkoviště zůstává Charlieho mobilní telefon.
,, Potřebovala bych si ošetřit tu ránu na hlavě, mohla by se mi do toho dostat infekce!" omývá si vodou ze studně ránu na hlavě. Vyruší je zvuk přijíždějící dodávky jejich únosce. Muž sundává zadní kryt a táhne po zemi zraněného Charlieho. Monika mu chce pomoct, spoluvězeňkyně ji zachytne za ruku.
,, Já se o něj postarám. Všechnu svoji práci jsem už udělala!" pokleká k Charliemu, který na ni pohlíží jako na zjevení. Muž si poupraví na hlavě špinavou čepici a odchází do stodoly ke svému koni.
,, Charlie, kde ses tady vzal?" drží ho kolem pasu, podpírá ho o své rameno a vede ho do domu. Pootevírá dveře do místnosti, kde jsou drženi. Pokládá ho na záda a podloží ho kusem deky.
,, Kdo to je. Pokud nebude moct pracovat, ON ho zabije. Musíme ho vyléčit do zítra, ale nemáme ani žádnou dezinfekci!" přidává se k Monice její přítelkyně. Monika mu vyhrne triko a prohmatává oblast žeber.
,, Charlie, bolí tě to někde?" hladí Charlieho po tváři: ,, Ne, Don dnes večer přijíždí do Shelby. Když se nedostavím na místo srazu, bude mě hledat a nalezne můj mobilní telefon a začne nás hledat!"
,, Kéž by to bylo tak jednoduché. Tony, kde bych pro nás sehnala dezinfekci? Stačil by třeba nějaký alkohol?" optá se Tony: ,, Všechno zničil. Co máš v plánu?"
,, Musíme začít rychle přemýšlet, musíme odtud!" rozhodne Monika a pohlédne soucitně na Charlieho.
Motel u opuštěné silnice, telefonní budka. Don se prochází a neustále pohlíží na všechny příjezdové cesty. Pohlédne na hodinky. 22:30. Přikládá už po několikáté mobilní telefon a vytáčí bratrovo číslo, ale naslouchá jen vyzvánění.
,, Megan, jsem zrovna v Shelby. Potřebuji posily a několik místních šerifů. Už nezmizela jen Monika, ale i Charlie. Prověřte, zda nedošlo k více podobným případům?" pronese Don a ukončí hovor, pohlíží vstříc hlubokým lesům.
,, Pohlídej ho!" poprosí Tony a prochází domem. Kuchyní září jen svíce, přichází k pověšenému kabátu a únoscově zbrani. Otevírá zásobník, nasype si kulky do kapes u kalhot.
,, Co tady chceš?" přitáhne si ji okovy k sobě: ,, Potřebujeme dezinfekci!" odpoví hrdě Monika. Únosce strhne z věšáku zbraň a míří na ni, stiskne spoušť a nic. Udeří ji tvrdě pažbou po předloktí, dívka ucítí slabé prasknutí. Potutelně se usmívá, zhroutí se ze židle.
,, Ty hajzle, nech ji být!" snaží se zastat zbité Moniky Charlie: ,, Chceš být hrdina?" otočí se rozzuřený muž na Charlieho. Monika se pomalu zvedá z podlahy, přidržuje si ruku a odchází do pokoje k Charliemu.
,, Tady ukradla jsem mu je ze zbraně, aby po mě nestřílel. Budeme je třeba potřebovat!" předává Tony ukořistěné náboje, Charlie ji padne do náruče.
,, Půjdu spát do kuchyně. Ty ses nechala zbít schválně, co máš v plánu?" povolí Tony a odnáší si sebou deku, připevní Moniku pouty k Charliemu.
,, Kde ses tady vzal?" otírá Charliemu krev: ,, Nechtěl jsem jen čekat, hledal jsem tě a našel jsem na tom parkovišti u staré benzinky tvůj vůz a tam mě ochromil, ale zůstal tam můj mobilní telefon!" říká Charlie: ,, Musíme doufat, že nás najdou. Některé ženy jsou tady pět let. Zítra ráno se nechám odvézt k ošetření, ten únosce trpí bludy ani nepostřehne, že něco chystám. Doktor to nahlásí policii a já ukořistím dezinfekci, neměj o mě obavy jako dnes!" otírá mu krev z rány na čele.
,, Máš Dona ještě ráda?" zachytne ji ruku: ,, Ano, proč bych neměla. Charlie, jsi moc hodný a milý, inteligentní a pohledný, ale nás to k sobě bude stále táhnout!" řekne Monika.
,, Ty o něm nic nevíš. Neustále tě podvádí, ale před tebou dělá jako by se nic nedělo. Ty o tom nevíš. Michelle se po tobě moc ptala, stýská se ji!" Monice zní jen v uších to, co ji právě Charlie oznámil. Pohlédne na Charlie a začne ho vášnivě líbat, vychutnávají si svoje polibky.
,, Chci to teď slyšet, spal jsi někdy s nějakou ženou?" zeptá se Monika: ,, Jen se dvěma. Tebe chci ze všeho nejvíc!" začíná ji rozepínat halenku a hladit prsa. Divoce se líbají, Monika mu rozepíná kalhoty.
,, Done, měl by sis odpočinout. Celkem dvanáct případů, kdy někdo unesl celou rodinu při cestě vozem. Muže vždy nalezli mrtvé, ale ženy a děti zmizely!" přichází Megan za Donem na jeho hotelový pokoj.
,, Nechápu, proč by unášel jen ženy a děti. Kdyby tady byla Monika, věděla by o co jde!" posteskne si Don a posadí se na postel.
,, To tě vidím poprvé v životě, že ti nějaká žena schází. Vždy ses jich uměl elegantně zbavit, občas si uvědomíme, co máme v lidech kolem sebe, až když odejdou!" zamyslí se Megan.
,, Mám o ní šílený strach, víš jak je tvrdohlavá a lehce někoho vytočí. Chci ji zpět. Proč to říkáš? My ji přece ještě neztratili, najdeme ji!" opírá ji hlavu o rameno, Megan se ho snaží uklidnit.
,, Tak co je, budeš se válet?" zvedá násilím Moniku z podlahy: ,, Tu ruku co jsi mi včera zranil, nebudu moct pracovat. Potřebuji lékaře!" oponuje Monika.
,, Nejlépe umíš vyhřebelcovat koně, uklidit mu. Pojedeme k lékaři, ale opovaž se mě podrazit!" natahuje se po další zbrani revolveru, zamyká ji pouta na ruce. Odvádí ji k dodávce dvorem: ,, Nemějte o mě obavy!" loučí se spoluvězni.
Do areálu nemocnice vchází muž v kostkované košili a zašpiněných džínách, pistoli svírá viditelně v rukou. Vedu v poutech zakrvácenou dívku, lidé vyčkávající na ošetření na ně zkoumavě pohlíží.
,, Ty. Ošetříš ji, hned. Tak padej dovnitř!" pohrozí zbraní jednomu z procházejících lékařů, který je poddajně odvádí na ošetřovnu. Únosce přihlíží sádrování zlomené ruky, lékař pohlíží na dívku: ,, Potřebovala by ošetřit i tu ránu na hlavě, začíná hnisat!" pootočí se na únosce, který mu přiloží zbraň k hlavě.
,, Ne!" zařve: ,, Musím ji udělat aspoň kontrolní rentgen!" oponuje lékař, únosce pozvedá Moniku z ošetřujícího stolu a odvádí z nemocnice.
Lékař pozvedá hned telefon: ,, Tady nemocnice v Antonu. Podle všeho jsem zrovna ošetřoval hledanou osobu!"
,, Done, nějaký lékař tvrdí, že před půl hodinou ošetřoval Moniku. Chceš s ním mluvit?" oznámí Megan. Policejní vůz zastaví před nemocnici, Don oděný do tmavé kožené bundy, džínů a trička s potiskem vtrhne na ošetřovnu.
,, Byla to ona?" předloží mu na stůl s chirurgickými nástroji fotografii přítelkyně, lékař na ni pohlíží.
,, Poznávám ji, ano. Seděla na místě jako vy. Ten muž byl dost nervozní a nenechal ji se mnou ani promluvit. Ošetřil jsem ji zlomeninu ruky, ale měla dost značně zhmožděnou hlavu. Říkal jsem mu, že musím naordinovat antibiotika, může dojít ke komplikacím. Poté ji odvedl!" vypovídá lékař: ,, Aspoň máme jistotu, že je naživu. To byl chytrý tah objevit se u lékaře, ten její únosce snad nepřemýšlí!" uzná Megan.
,, Snaží se ho dostat tam, kde ho potřebuje. Něco plánuje!" odpoví Don.
,, Mimochodem nedávno jsem brzo ráno od tebe ráno viděla odcházet Robin. Nějak v tom začínám mít zmatek!" nahodí Megan: ,, To už dávno skončilo, byla to předevčírem chyba si znovu začít s Robin!"
Dodávka se vrací k domu uprostřed luk a polí. Únosce upevní Monice na ruce místo pout opět okovy, které jí přiléhají až ke kůži předloktí. Vůz zastaví vedle stodoly, dveře pootevřené do domu. Monika zpomaluje, jde za svým věznitelem. Rozhlíží se a snaží se objevit nápověď, jak utéct a zachránit tím ostatním. Míjí dřevěný špalík se zabodnutou sekerou, snaží se ještě naposledy stáhnout okovy přes zápěstní kůstky, ale ocel dře jen kůži a podkoží do krve. Pokud nevyužije tohoto momentu, nemusí se útěk vydařit nikdy.
Povytahuje ostří sekery ze dřeva, pokládá jednu z rukou na pevnou plochu. Zavírá oči a udeří, končetinou ji vystřelí ochromující nutkavá bolest. Zachytí pahýl do druhé ruky, rozběhne se přímo do lánu divoce rostoucího plevele. Probíhá mezi vysokými stonky, které ji ustupují z cesty. Z dálky se nese houkání přijíždějícího vlaku. Věznitel se vydává za ní, začne neutichající palba. Prásk! Kulky běžící dívku míjí, proud krve tryská za ní po zelenavých stoncích.
,, Ona utíká. Musíme ji pomoct!" vtrhne do místnosti Tony, Charlie sebou trhne při dalším ohlušujícím výstřelu. Vlaková souprava se objeví v ohybu kolejí vedoucích kolem domu. Dívka nabírá zbytky svých sil a rozběhne se, proletí těsně pár centimetrů od lokomotivy a dopadne ztěžka na záda. Únosce jak se ji snaží dostihnout, vbíhá před rozjetou lokomotivu a ta vtáhne pod podvozek. Brzdy vlaku skřípou, železo tře železný povrch kolejnice. Lokomotiva se pozastaví kousek od ležící Moniky, zpod ocelových kol ční lidská ruka.
,, Můj bože!" vzlykne strojvedoucí při pohledu na dívčinu ruku bez celé dlaně, končetina zůstala amputována v předloktí. Proudem vytryskuje z rány krev, blednoucí dívka se pootočí na záda. Řidič vlaku pohlédne směrem, odkud dívka přiběhla a kolem opuštěného domu se rojí skupinka vězněných v poutech.
,, Potřebuji injekci s heparinem, musíme sklerotizovat krvácející cévy. Přidržujte si obvaz na pahýlu, potřebujeme rychle do nemocnice. Máte dostatek ledu na převoz zbytku ruky, jedeme. Nemáme čas!" zavelí lékař a rychle transportují Moniku do přistaveného záchranného vrtulníku.
,, Co je s ní? Mohu letět s vámi?" dobíhá lékaře Charlie: ,, Musíme ji urychleně dopravit na sál plastické chirurgie. Potřebuje přišít ruku a může nám vykrvácet. Můžete za námi dojet, operace bude trvat sedm hodin!" poplácá ho po ramenou lékař a uzavírá dveře od vrtulníku, který se vznáší k nebi.
,, Charlie. Kde je Monika?" přibíhá k bratrovi Don: ,, Ten vrtulník ji odváží. Buď rád, že si ji v tom stavu neviděl!" poukáže na kroužící vrtulník: ,, Co se ji stalo?" cloumá bratrem.
,, Zvládne to, neboj. Pojedeme do nemocnice a nech se překvapit!" rozhodne Charlie.
,, Kdyby si zůstal doma, nemuselo se ti nic stát!" poposedává v křesle v čekárně Don.
,, Kdybych zůstal doma, nedozvěděl bych se jak to mezi námi je. My jsme tam spolu spali, Done!" odpoví Charlie a dívá se bratrovi do očí.
,, Cože. To přece nemůže, když jsem se konečně dozvěděl o své dceři!" odpoví Don.
,, Řekl jsem ji všechno, že si ji neustále podváděl. I před pár dny s Robin, když tě nejvíc potřebovala, kde jsi byl?" vyčítá Charlie: ,, Ty jsi ji lhal. To přece bylo před lety, Robin do háje. Chtěl jsem ji požádat o ruku, všechno jsi zkazil!"
,, To je mi líto, ale to sis všechno pokazil jen ty. Nikdo jiný než ty!" zařve Charlie, zdravotní sestra vychází, aby oba ztišila.
,, Máš pravdu. Za všechno si můžu já, znovu ji musím získávat. Pojď ke mně!" obejme bratra.
O pár dní později:
,, Pokuste se ohnout předloktí, bolí vás to?" pohlíží lékař na Moničinu přišitou ruku, která se ji snaží ohnout, pozvolna ji ohne.
,, Občas v ní cítím tlak a bolest. Budu v ní někdy mít cit, abych mohla pokračovat v práci u policie. Je to neuvěřitelné, že dokážete přišít ruku na její místo. Vidíte, jizvy a stehy se pozvolna vstřebávají, ale ten cit!" usmívá se Monika.
,, Ahoj, pojď dál!" povolí Monika v modrém triku s holými zády a bílé sukni Donovi, který usedne opodál do křesla.
,, Ještě vidím problémy s pohybem v kloubu, ale musíme vyčkat na obnovení nervových zakončení. Musím říct, že máte chirurgickou přesnost i s tou sekerou. Amputovala jste si to tak jedním seknutím. Záleží na vás, doporučuji procvičování s míčkem, posilování všech svalů ruky a samozřejmě rehabilitace!"
,, Pomohu ti!" pomáhá ji Don do sterilního obvazu na ráně, upevní ji ruku do šatového závěsu a vycházejí společně na chodbu nemocnice.
,, Vypadáš moc dobře. Vidím, že ti nejen přišili ruku a zašili ránu v hlavě. Vypadáš jako opravdový hrdina, jak tě bratr popisuje!" polichotí Don: ,, Děkuji, na to všechno co je za námi nevypadám tak špatně. Charlie přehání, co tě za mnou přivedlo?" usmívá se Monika.
,, Nemohl bych tě vzít někam, třeba do té nové restaurace pro zamilované. Nemáš šanci mě odmítnout!" navrhne Don: ,, To zní až děsivě, thrillery mám za sebou. Do zamilované restaurace, proč ne?"
,, Paní, nám někde upadla. Co si budete přát?" přistoupí k nim obsluha: ,, Něco ostrého pro mě. Vodku!" objednává Monika.
,, Upadla jsem na sekeru, promiň, vodka mi zabírá na ty bolesti. Proč si mě sem pozval?" vypije celou sklenku vodky.
,, Aspiruješ po tom všem na alkoholičku. Chtěl jsem ti to říct už dřív, ale potom se ti to stalo s tou rukou a ten únos. Vezmeš si mě?" navlékne ji na prst prsten s diamantem, Monika na něj dojatě pohlíží.
,, Já snad tomu bláznovi, co mě unesl, poděkuji. To víš, že si tě vezmu!" políbí ho na rty.
,, Najdeš ho v Shelby na hřbitově a vyhýbej se mému bratrovi!" pohladí ji po vlasech.
ahojky máš super blog atenhle příběh je úžsnej,jestli chceš můžeš se kouknout i na můj blog www.hola.blog.cz