Další povídka od Mišky, tentokrát na pokračování. Věřím, že se vám bude líbit. ;-)
Vůbec se mu dnes nechtělo vstávat. Venku bylo sychravo, foukal tam vítr. Nakonec se přece jenom odhodlal vstát z postele a jít do práce. Když si sedal na svoji židli, zazvonil mu telefon.
"Ahoj Done, Megan. Jenom ti volám, že dneska přijedu o trochu dýl. Mám něco s autem."
"No dobře no. Teď zrovna přijel Colby s Davidem. Tak se měj. Ahoj."
"Ahoj."
Když Don položil telefon, Colby si zrovna věšel kabát na věšák.
"Ahoj Colby, ahoj Davide."
"Ahoj Done," ozvalo se dvojhlasně.
"Dneska to vidim na pořádnou nudu. V tomhle počasí by ani psa ven nevyhnal."
"Však tady taky máme papírování na týden, tak alespoň doženeme resty."
"Už se klepu,"nezapomněl dodat Colby.
Jenom to dořekl, Donovi na stole zazvonil telefon.
"Eppes."
"Ke mně do kanceláře."
"Stalo se něco?"
"To se dozvíte." S tím telefon ohluchl.
Don se tedy zvedl a šel křediteli do kanceláře.
"Chtěl jste se mnou mluvit, pane?"
"Posaďte se. Policie LA mi poslala případ, se kterým si nevědí rady. Tady máte složku a koukejte to vyřešit."
"Můžu se jenom v rychlosti zeptat, o co jde?"
"V LA se začaly hromadit únosy dětí ve věku mezi 8-9 lety. Do této chvíle bylo uneseno 7 dětí. Většinou únosci chtějí výkupné, ale v tomto případě se ještě nikdo neozval."
"Podíváme se na to. Nashledanou."
"Nashledanou."
Když se Don vrátil do kanceláře, byla tam už i Megan.
"Tak jo vážení, máme případ."
"O co jde?" ptala se hned Megan.
"Zatím toho moc neví. Ředitel mi jenom nastínil, že jde o únosy dětí mezi 8-9 lety."
"A proč to nevyšetřuje policie?" chtěl zas pro změnu vědět Colby.
"Od těch to máme. Nevědí si s tím rady."
"Kolik těch únosů máme?"ptal se David.
"Zatím 7. Každý den v týdnu bylo uneseno jedno dítě. Tady máme jejich složky."
Don dal každému z nich dvě a sámsi nechal tu nejnovější.
"proč ty máš vždychy jenom jednu složku amy jich máme víc?"ptala se s úsměvem na tváři Megan.
"Protože já mezitím budu ještě volat řediteli, co jsme zjistili,"odpověděl ji taktéž se smíchem Don.
"Tak to jo," dodala Megan a ponořila se do práce. David a Colby jejich rozhovoru jenom s úsměvem přihlíželi. Ale po jeho skončení se dali všichni do práce. Po několika okamžicích do kanceláře vešel ředitel.
"Tak co víme?" položil Don obvyklou otázku.
"Bylo uneseno 7 dětí ve věku 8-9 let. Tři děvčata a čtyři kluci. Vždy na přeskáčku. Ani jedni rodiče nemají zrovna moc peněz. Nejsou to žádní milionáři," zkonstatoval David.
"Takže o výkupné jim nejspíš nejde. Tak sakra o co?" vyřkl Colby otázku, kterou si kladli asi všichni.
"Tak to vezmeme hezky od začátku. První unesený se jmenuje John Nowak. Je mu 8 let. Matka je učitelka v mateřské školce a otec je účetní. Má mladšího bratra, Jima.Byl unesen cestou do školy,"vysypal z rukávu David.
"Druhá oběť je děvče. Jmenuje se Jane Smithová. Je jí 9 let. Matka je na mateřské dovolené a otec pracuje jako vrátný. Má mladší sestru, Claire. Taktéž unesena cestou do školy. Jako vždy nikdo nic neviděl ani neslyšel," informvala Megan.
"Třetí je Jack Leeland, 8 let. Jeho rodiče jsou oba účetní. Každý u jiného podniku. Má mladšího bratra Bobbyho,"přispěl se svojí troškou do lýna David.
"Čtvrtá v pořadí je Janet Doeová. Je jí 9 let. Matka pracuje jako učitelka na prvním stupni a otec je ostraha muzea. Má o dva roky mladší sestru Brendu."
"Pátá oběť se jmenuje Jason Martin, 8 let. Matka je zdravotní sestra a otec instalatér. Má mladšího bratra Tima. Tomu je 6 let,"objasnil Colby svůj druhý případ.
"Šestá oběť se jmenuje Jill Hillová, 9 let. Oba její rodiče pracují v bance. Matka je za přepážkou a otec je u ostrahy. Mají ještě mladší dceru Amy. Té je 7."
"Tak jo. Dnešní oběť se jmenuje James Walker. Před týdnem oslavil 8.narozeniny. Matka je zaměstnaná jako sekretářka v malé dopravní firmě. Otec u nich dělá řidiče. James má mladšího bratra Charlese, tomu je 7 let." Don si unaveně prohrábl rukou vlasy. Megna se na něho podívala a v jejím pohledu byla znát starost. Zrovna když chtěla něco říct, objevil se v místnosti nějaký nováček a podával Donovi nějakou složku.
"Děkuji, agente."
"Prosím, pane," odpověděl agent.
Don desky hned otevřel.
"Co je to Done," zajímalo Colbyho.
"Jenom doufám, že ne nová oběť. To už by bylo jako epidemie," zděsila se Megan.
"Bohužel, máš pravdu Megan. Před hodinou bylo uneseno další dítě. Jmenuje se Jessica Parkerová. 9 let. Matka to ohlásila hned, pracuje u policie a o těchto případech už slyšela. Otec Jessicy pracuje taky u policie."
"Měli bychom zavolat Charliemu, třeba by nám s tím mohl pomoci,"zadoufal David.
"To nepůjde. Charlie je v New Yorku na nějaké konferenci. Vrací se až za 14 dní," i na Donovi bylo vidět, že by pomoc bratra uvítal.
"A co Amita? Ta by nám nemohla nějak pomoci?"
"Máš pravdu, Colby, nemohla. Jela s Charliem. Bohužel."'
"Tak jo lidi, ale snad to nevzdáme. Projdeme si to ještě jednou. Máme zatím 8 unesených dětí," zkonstatoval Don.
"O výkupné nejspíš nejde. To už by se o ně někdo přihlásil," přidal se David.
"Vypadá to, jako by si někdo ty děti vytypoval. Všimněte si," ukazuje Colby na tabuli, na které byly nalepené fotky všech unesených dětí a pod nimi napsaná jejich jména, "všechna křestní jména začínají písmenem J. John Nowak, Jane Smithová, Jack Leeland, Janet Doeová, Jason Martin, Jill Hillová, James Walker a poslední Jessica Parkerová."
"Jo a navíc všem chlapcům je 8 let a všem dívkám je 9 let. Musí to být nějaký psychopat," odhadovala Megan. Všichni se zamysleli, když je z přemýšlení vyrušil telefon. Zvedl ho Don. Když se představil, okamžitě málem přestal dýchat. Telefonát nebyl dlouhý a Don toho nemusel moc říkat. Všechno obstaral volající. Když Don pokládal telefon, byl úplně bledý.
"Done, co se stalo? Tváříš se dost divně," měla strach Megan.
"On mi zavolal."
"Ahoj Done, Megan. Jenom ti volám, že dneska přijedu o trochu dýl. Mám něco s autem."
"No dobře no. Teď zrovna přijel Colby s Davidem. Tak se měj. Ahoj."
"Ahoj."
Když Don položil telefon, Colby si zrovna věšel kabát na věšák.
"Ahoj Colby, ahoj Davide."
"Ahoj Done," ozvalo se dvojhlasně.
"Dneska to vidim na pořádnou nudu. V tomhle počasí by ani psa ven nevyhnal."
"Však tady taky máme papírování na týden, tak alespoň doženeme resty."
"Už se klepu,"nezapomněl dodat Colby.
Jenom to dořekl, Donovi na stole zazvonil telefon.
"Eppes."
"Ke mně do kanceláře."
"Stalo se něco?"
"To se dozvíte." S tím telefon ohluchl.
Don se tedy zvedl a šel křediteli do kanceláře.
"Chtěl jste se mnou mluvit, pane?"
"Posaďte se. Policie LA mi poslala případ, se kterým si nevědí rady. Tady máte složku a koukejte to vyřešit."
"Můžu se jenom v rychlosti zeptat, o co jde?"
"V LA se začaly hromadit únosy dětí ve věku mezi 8-9 lety. Do této chvíle bylo uneseno 7 dětí. Většinou únosci chtějí výkupné, ale v tomto případě se ještě nikdo neozval."
"Podíváme se na to. Nashledanou."
"Nashledanou."
Když se Don vrátil do kanceláře, byla tam už i Megan.
"Tak jo vážení, máme případ."
"O co jde?" ptala se hned Megan.
"Zatím toho moc neví. Ředitel mi jenom nastínil, že jde o únosy dětí mezi 8-9 lety."
"A proč to nevyšetřuje policie?" chtěl zas pro změnu vědět Colby.
"Od těch to máme. Nevědí si s tím rady."
"Kolik těch únosů máme?"ptal se David.
"Zatím 7. Každý den v týdnu bylo uneseno jedno dítě. Tady máme jejich složky."
Don dal každému z nich dvě a sámsi nechal tu nejnovější.
"proč ty máš vždychy jenom jednu složku amy jich máme víc?"ptala se s úsměvem na tváři Megan.
"Protože já mezitím budu ještě volat řediteli, co jsme zjistili,"odpověděl ji taktéž se smíchem Don.
"Tak to jo," dodala Megan a ponořila se do práce. David a Colby jejich rozhovoru jenom s úsměvem přihlíželi. Ale po jeho skončení se dali všichni do práce. Po několika okamžicích do kanceláře vešel ředitel.
"Tak co víme?" položil Don obvyklou otázku.
"Bylo uneseno 7 dětí ve věku 8-9 let. Tři děvčata a čtyři kluci. Vždy na přeskáčku. Ani jedni rodiče nemají zrovna moc peněz. Nejsou to žádní milionáři," zkonstatoval David.
"Takže o výkupné jim nejspíš nejde. Tak sakra o co?" vyřkl Colby otázku, kterou si kladli asi všichni.
"Tak to vezmeme hezky od začátku. První unesený se jmenuje John Nowak. Je mu 8 let. Matka je učitelka v mateřské školce a otec je účetní. Má mladšího bratra, Jima.Byl unesen cestou do školy,"vysypal z rukávu David.
"Druhá oběť je děvče. Jmenuje se Jane Smithová. Je jí 9 let. Matka je na mateřské dovolené a otec pracuje jako vrátný. Má mladší sestru, Claire. Taktéž unesena cestou do školy. Jako vždy nikdo nic neviděl ani neslyšel," informvala Megan.
"Třetí je Jack Leeland, 8 let. Jeho rodiče jsou oba účetní. Každý u jiného podniku. Má mladšího bratra Bobbyho,"přispěl se svojí troškou do lýna David.
"Čtvrtá v pořadí je Janet Doeová. Je jí 9 let. Matka pracuje jako učitelka na prvním stupni a otec je ostraha muzea. Má o dva roky mladší sestru Brendu."
"Pátá oběť se jmenuje Jason Martin, 8 let. Matka je zdravotní sestra a otec instalatér. Má mladšího bratra Tima. Tomu je 6 let,"objasnil Colby svůj druhý případ.
"Šestá oběť se jmenuje Jill Hillová, 9 let. Oba její rodiče pracují v bance. Matka je za přepážkou a otec je u ostrahy. Mají ještě mladší dceru Amy. Té je 7."
"Tak jo. Dnešní oběť se jmenuje James Walker. Před týdnem oslavil 8.narozeniny. Matka je zaměstnaná jako sekretářka v malé dopravní firmě. Otec u nich dělá řidiče. James má mladšího bratra Charlese, tomu je 7 let." Don si unaveně prohrábl rukou vlasy. Megna se na něho podívala a v jejím pohledu byla znát starost. Zrovna když chtěla něco říct, objevil se v místnosti nějaký nováček a podával Donovi nějakou složku.
"Děkuji, agente."
"Prosím, pane," odpověděl agent.
Don desky hned otevřel.
"Co je to Done," zajímalo Colbyho.
"Jenom doufám, že ne nová oběť. To už by bylo jako epidemie," zděsila se Megan.
"Bohužel, máš pravdu Megan. Před hodinou bylo uneseno další dítě. Jmenuje se Jessica Parkerová. 9 let. Matka to ohlásila hned, pracuje u policie a o těchto případech už slyšela. Otec Jessicy pracuje taky u policie."
"Měli bychom zavolat Charliemu, třeba by nám s tím mohl pomoci,"zadoufal David.
"To nepůjde. Charlie je v New Yorku na nějaké konferenci. Vrací se až za 14 dní," i na Donovi bylo vidět, že by pomoc bratra uvítal.
"A co Amita? Ta by nám nemohla nějak pomoci?"
"Máš pravdu, Colby, nemohla. Jela s Charliem. Bohužel."'
"Tak jo lidi, ale snad to nevzdáme. Projdeme si to ještě jednou. Máme zatím 8 unesených dětí," zkonstatoval Don.
"O výkupné nejspíš nejde. To už by se o ně někdo přihlásil," přidal se David.
"Vypadá to, jako by si někdo ty děti vytypoval. Všimněte si," ukazuje Colby na tabuli, na které byly nalepené fotky všech unesených dětí a pod nimi napsaná jejich jména, "všechna křestní jména začínají písmenem J. John Nowak, Jane Smithová, Jack Leeland, Janet Doeová, Jason Martin, Jill Hillová, James Walker a poslední Jessica Parkerová."
"Jo a navíc všem chlapcům je 8 let a všem dívkám je 9 let. Musí to být nějaký psychopat," odhadovala Megan. Všichni se zamysleli, když je z přemýšlení vyrušil telefon. Zvedl ho Don. Když se představil, okamžitě málem přestal dýchat. Telefonát nebyl dlouhý a Don toho nemusel moc říkat. Všechno obstaral volající. Když Don pokládal telefon, byl úplně bledý.
"Done, co se stalo? Tváříš se dost divně," měla strach Megan.
"On mi zavolal."
ahojky! máme blog o grafice (avatary, free designy,...) a byli bysme rády, kdyby ses podíval/a a posoudila, popřípadě si vybrala design! moc díky xD
phaa měj se xD