close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Don-část 4.

17. října 2010 v 16:50 | Ája |  Povídky od vás
Ahojky, mám tu pro vás další povídku Dona od Mišky, pěkné čtení. 

            DON IV.
"Jenomže se vyskytl malý problém,"pokračoval lékař. Všichni se na něho vyděšeně podívali.
"Jaký problém?"zeptal se Alan.
"Agent Eppes upadl do hlubokého komatu. Je mi to hrozně líto,"dodal lékař a odešel. Alan si unaveně sedl na židli vedle Colbyho. David se na něho starostlivě podíval. Jak za těch pár dní zestárl, pomyslel si. Pak jeho pohled sklouzl na jeho parťáka. Seděl stále celý od krve, ve stejné poloze a sledoval stejný bod na stěně. Zaregistroval, že se na něho teď dívá i Megan.
"Už se na něho nemůžu dívat. Musíme něco udělat,"pošeptal jí David. Ozval se Alan.
"Jestli vám to nebude vadit, vrátil bych se k Charliemu,"řekl a odešel za svým mladším synem. Chtěl být sám. Chtěl být sám se svým mladším synem. Sám se svými výčitkami.
Proč jenom jsem ho vyhazoval? Proč jsem ho tu s Charliem nenechal? Mohl tady se mnou sedět a nic by mu teď nebylo.
Tudy se ubíraly jeho myšlenky.
    Na chodbě mezitím David přemýšlel, jak by dostal Colbyho zase do normálu. Pak se beze slova zvedl a odešel. Ani Megan nic neřekl. Došel do recepce a na něco se zeptal sestřičky. Když dostal odpověď, poděkoval a odešel. Za chvilku došel, kam potřeboval. Hned potkal sestru.
"Prosím vás, kde bych našel nějakého doktora?"zeptal se jí.
"Dole na pohotovosti,"odpověděla mu s úsměvem.
"Ne, myslím psychologa,"upřesnil.
"Aha, promiňte. Na konci chodby má kancelář. Jmenuje se Jim Logen,"odpověděla mu stále s úsměvem.
"Děkuju,"pokusil se taky o úsměv a vydal se k oněm dveřím. Chvilku zaváhal, ale pak zaklepal.
"Dále,"ozvalo se z místnosti. David otevřel dveře a vešel.
"Dobrý den, jsem agent Sinclair, FBI. Mohl bych s vámi chvilku mluvit?"
"Jistě, posaďte se. O co jde?"
"To je trochu dlouhá historie…"
"Tak povídejte, já mám času dost,"vybídl ho lékař. David se malinko ošil, ale začal mluvit.
"Před několika dny jsme prohledávali jedno skladiště. Měli jsme tip, že se tam ukrývají hledaní zločinci. Jeli jsme tam, ale zjistili jsme, že je to moc velké, abychom to prohledávali ve čtyřech. Zavolali jsme Charliemu. To je bratr našeho šéfa, Dona Eppese. On je sice profesor matematiky, ale je to zároveň poradce FBI. Přijel i se svojí přítelkyní, ta nám taky pomáhá, a začali jsme. Vypadalo to, že je ta budova prázdná, ale za chvilku se ozvala střelba. Charlie to koupil. Amita se ho snažila odtáhnout. Masivně to krvácelo. Tady v nemocnici nám potom řekli, že se mu do rány dostala infekce. Don byl jenom poškrábaný. Jeho otec ho ale vyhodil z nemocnice. Vinil ho z Charlieho zranění. Hned po něm vyhodil i Amitu, Charlieho přítelkyni. Tu pro změnu vinil z té infekce. Sešli jsme se všichni v kanceláři, ředitel měl pro nás nějaký případ. Šlo o bandu lupičů, kteří loupili jenom v domech bohatých lidí, kradli jenom elektroniku, peníze a šperky nikdy nezmizely. Dostali jsme hlášku, že jsou v nějakém domě. Jeli jsme tam. Ještě tam byli. Tři jsme zatkli. Colby, můj parťák, poznamenal něco v tom smyslu, že to šlo moc hladce. V tu chvíli se za mnou objevil čtvrtý. Megan, kolegyně, mě na něj upozornila. Uhnul jsem se. Jenomže Don už to nestihl. Ten hajzl ho třikrát bodnul, než ho Colby zastřelil. Pak přiskočil k Donovi, aby ho v poslední chvíli zachytil. Snažil se mu zastavit krvácení. Já jsem zavolal sanitku…"
"A proč jste vlastně přišel za mnou?" Neptal se naštvaně, že ho obírá a čas. Ptal se, protože ho zajímalo, jak by mohl pomoci.
"Jde o Colbyho. Od té doby, co ho doktor ze záchranky odtrhl od Dona, aby ho mohli ošetřit, ještě nepromluvil. Sedí v čekárně na židli, stále ve stejné poloze, jako když jsme přijeli. Když jsme na něho mluvili, ani nedal najevo, že nás slyší."
"Je nováček?"zeptal se lékař.
"Ne. U FBI dělá už 5 let,"odpověděl mu David.
"A nemůže to být z toho, že zabil člověka?"zeptal se lékař znovu.
"Myslím, že ne. Nebylo to poprvé, co někoho zastřelil. Navíc absolvoval misi v Afghánistánu. Myslím si, že tím to nebude,"dal mu odpověď David. Doktor se na chvilku zamyslel.
"Myslím, že by bylo dobré, abych si s ním promluvil. Mohl byste ho sem přivést?"
"To je právě to. On nanic nereaguje. Nevím, co mám dělat,"povzdechl si a složil hlavu do dlaní. Doktor mu položil ruku na rameno.
"Nevím, co byste měl udělat. Možná se zkuste vrátit do práce."
"To je právě to. Když tu Don není, mám velení já. Ale ve dvou agentech…"
"Půjdu s vámi a podívám se na vašeho kolegu, souhlasíte?"
"Proto jsem přišel,"ulevilo se Davidovi. Oba potom vyšli z lékařovy pracovny. Zamířili za Megan a Colbym. Megan už neseděla, teď pro změnu neklidně přecházela sem a tam. Jenom Colby seděl stále stejně.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Evka Evka | 18. října 2010 v 19:12 | Reagovat

Hezký, hlavně z toho Colbyho dostaň :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama