Tak tady je další povídka Prachů od Evky, blížíme se ke konci. Už mám další povídku, která na tuto sice nenavazuje, ale pokračování je slíbené a i ta nová povída je mocionky moc úúúžasná.
Prachy
Část 10
"Jdeme" pokynula mu pistolí.
"Kam? Co chceš?" zajímal se Charlie. Při pohledu do ústí zbraně se mu svíral žaludek. Vzpomínky na události, které se tehda odehrály ve skladišti, znovu vyplynuly na povrch.
"Co myslíš. Chci ten algoritmus." Řekla stručně, ale dostatečně rázně.
"Proč to děláš?" nepřestával na ní mluvit, "Co se to s tebou stalo?"
"Proč myslíš, pro peníze," podívala se na něj, "U mě nebaví přehrabovat se v cizích prachách a nemět z toho nic. A nesnaž se zdržovat jdeme. Jinak tě zastřelím."
"To neuděláš," snažil se jí odhadnout. V odhadování povah lidí nebyl nikdy moc dobrý, ale Libby znal. Znal jí dlouho. Už ze střední školy. Tehdy chodila s jeho bratrem a v uplynulých letech s ní několikrát spolupracoval.
"Ale jo, udělám. Stejně nemám co ztratit. Vezu se ve spoluúčasti na vraždě. Myslíš že další vražda na tom nic nezemnění?" usmála se a v tu chvíli Charlie pochopil, že je skutečně schopná ho zastřelit. Pomalu začínal propadat zoufalství. "JDEME!"
"OK. Jdu," pomalu vyšel ven z domu a nasedl do jejího auta.
"Řiď" rozkázala. Charlie jí poslechl a nastartoval.
"Done," Megan se tvářila nezvykle vážně, "máme hotový všechny výslechy a tohle musíš vidět." Podala mu přepis přiznání jednoho z padělatelské bandy.
Při pohledu na text, Don zbledl. Popadl služební zbraň, klíče od auta a vyletěl z kanceláře. Nasedl do auta a zamířil si to rovnou domů. "Bože, harpie, snad nejedu pozdě," modlil se celu cestu.
Na příjezdové cestě prudce zabrzdil, vrazil do dveří, "Charlie, CHARLIE!" křičel do prázdného domu. "Sakra!" nadával, vytáhl telefon, "Megan, vyhlaš pátrání po Libby Dovelové, pro spiknutí spolupráci na vraždě a zřejmě únos"
"Koho unesla?" slyšel Meganin hlas v telefonu.
"Charlieho," odpověděl vyděšeně.
"Co tím myslíš? Ozval se za ním jeho otec. V rukách držel nákupní tašky s jídlem na večerní barbeque. "Jak, že někdo unesl Charlie?"
"Tati poslyš," snažil se ho Don uklidnit, ale moc mu to nešlo. Sám byl plný strachu," my ho najdeme. Slyšíš, najdeme ho."
"Snažíš se přesvědčit sebe nebo mě?" podíval se na něj skepticky.
"Asi oba."popadl své věci, "Musím do kanceláře."
"Done!" křikl na něj Alan.
"tati musím, musím Charlieho najít. Zavolám ti hned, jak budu něco vědět." Slíbil mu. Ale Alan se nenechal odbýt.
"Jedu s tebou."
"Tati, nemyslím si, že je to dobrý nápad."snažil se mu to rozmluvit Ale Alan se nenechal odbýt a tak Don jen přikývl.
"Máme zátarasy na všech cestách, všechny hlídky jsou informovaný. Zatím je nikdo neviděl." Informovala ho megan.
"Dobře," Don si promnul tvář. Byl unavený. K smrti unavený.
"Ty jí znáš," podotkl Colby, "kam by mohla jet? Má nějaký oblíbený místa? Nějaký úkryt?"
"Nevím," zavrtěl hlavou, "dlouho jsme se neviděli."
"Zkus si vzpomenout," nepřestával na něj tlačit..
"Nevím, fakt nevím," propadal výčitkám, "Jak jsme si toho nemohl všimnout? Byly neustále o krok před náma. Byla u vyšetřování, jak to že mi to nedošlo?"
"Nedošlo to nikomu," vmísil se do toho Alan Epps, který do té doby seděl nehnutě na židli vedle Donova stolu. "A sebeobviňováním ničemu
nepomůžeš."
nepomůžeš."
"Tati já vím," napil se kávy, "já jen, jen..." nevěděl co říct.
"Jen si nemůžeš pomoct." Dokončil myšlenku za něj. "A proč hledáte její nejoblíbenější místo?"
"Hledáme místo, kde se bude daná osoba cítit pohodlně." Vysvětlila Megan, "zločinci často utíkají na místa, ke kterým jsou citově vázaná."
"To mi nepřijde jako chytrý nápad," ušklíbl se Alan Epps. "Kdybych byl na útěku já a věděl, že mě budete na těchto místech hledat, vyhnul bych se jim obloukem," usmál se.
"Přesně," plácl se Don do čela, "Libby se účastnila celého pátrání. Zná naše postupy."
"Ty myslíš..." začal David.
"Že bude někde, kde bychom jí nehledali. Bude někde, kde to bude mít význam pro Charlieho." Dokončil Don.
"Bezva," usmála se Megan, "jaké je Charlieho nejoblíbenější místo?"
"Charlieho? Park na St´James a nebo CalSci."odpověděl jim Alan Epps.
"Sázím na CalSci." Tipnul Don, " je tam superpočítač."dodal aby podpořil svůj tip. "Pro ten algoritmus, jo ho spuštění potřebují hodně výkonný počítač."
"Ok. Všem," podíval se na Megan, "vyhlas, že hledaná soba by mohla být na univerzitě CalSci. Maximální opatrnost."
KONEC DESÁTÉ ČÁSTI
Super pokračování. Těším se na další.