Hmm, tohle už je poslední díl Prachů. Uvidíte jak to skončí... ale Evka slíbila pokráčko, tak se něco dozvíme. Takže Evko, až si lidičky tuhle část přečtou, prostě musíš napsat pokračování co nejdřív! =o)
Prachy
Část 11
"Dělej, spusť to!" stále na něj mířila zbraní.
"Není to tak jednoduché," rozčiloval se Charlie, "potřebuju ty ostatní části. A taky potřebuje počítač čas, aby všechny algoritmy sjednotil a zkompletoval."
"Jak dlouho?" chtěla vědět přičemž mu podávala fleshdisky s ostatními částmi algoritmu.
"To se nedá odhadnout, ve hře je mnoho faktorů."snažil se jí to vysvětlit, ale ona jakoby neposlouchala.
"Jak dlouho?" trvala na své otázce.
"Nejméně dvanáct hodin." Tipnul si Charlie. Věděl, že je to špatný odhad. Věděl, že superpočítač je schopen celou operaci provést do dvou hodin, ale chtěl získat čas.
"To je moc dlouho," namítla, "musí to jít rychleji."
"Rychleji to nejde." Oponoval jí.
"Musí to jít!" odsekla a zabodla mu hlaveň pistole do zad.
"Fajn," informoval je Don, " máme potvrzené že v laboratoři jsou dvě osoby. Hledaná Libby Dovelová a Charlie.
"Nějaké jiné informace?" zeptal se jeden z agentů FBI.
"Nic konkrétního nemáme. Svědci je viděli jít dovnitř. Pak zamkli dveře. Kde kdo stojí nevíme." informoval všechny další agent FBI.
"Co termo kamera?" zeptal se Don.
"Ukazuje dvě těla. Kdo je kdo se nedá určit." odpověděl první agent.
"Fajn." Řekl Don, ale sám pro sebe si pomyslel, že to není fajn. Jediné co věděli je, že uvnitř laboratoře je Libby Dovelová, zapletená do vraždy a jeho bratr. Neměli informace kdo kde stojí, neměli informace, jak je Libby ozbrojená, pokud vůbec je, ale Don předpokládal že ano. Pokud vrazí do laboratoře, může se pokazit tolik věcí. Může se střílet, tedy určitě se bude střílet, v tom případě hrozilo nebezpečí, že mhou zasáhnout Charlieho. I když neochotně, nakonec Don svolil k útoku na laboratoř.
Jednotky FBI se tísnili kolem dveří do laboratoře. Nikdo neřekl ani slovo. Pouze si ukazovali. Don prsty naznačil, že dovnitř vrazí na třetí.
Tři...dva...jedna.... "Ani hnout. FBI!" křičeli agenti jeden přes druhého přesně ve chvíli, kdy vykopli dveře počítačové laboratoře.
"Stůj, jinak ho zastřelím." křikla Libby. Držela Charlieho pod krkem, zbraň přitisknutou na jeho spánku, "přisahám, že ho zastřelím."
"Vzdej to, Libby," Don se k ní pomalu přibližoval. Oči nespouštěl ze svého bratra a zbraně u jeho hlavy. "Odtud se nedostaneš. To dobře víš."
"Ne Done, dostanu se odtud," sevřela ruku kolem Charlieho hlavy pevněji.
"Zastřel ji, Done," pravil Charlie až neuvěřitelně klidně.
"Drž hubu!" zařvala Libby a její sevření mírně povolilo. To bylo to, na co Charlie čekal. Vše se odehrálo v okamžiku. Charlie se prudce pootočil, Libby jako by to tušila, zmáčkla kohoutek zbraně přesně ve stejnou chvíli jako Don. Ozvaly se ohlušující výstřely.
"CHARLIE!" vykřikl s hrůzou Don.
Všichni se sešli v domě Eppsových. Byli tu Alan, Amita, Larry, Colby, David, Megan, Liz i Robin. A samozřejmě Dona Charlie. Všichni se velmi dobře bavili.
"Done," usmál se Charlie, "dal bych si ještě jeden hamburgr. A taky bys mi mohl donést pivo."
"Hele Chucku," ušklíbl se Don, "nepřeháníš to už trochu?" Charlie ho pro různé věci posílal už asi po sté.
"Donalde," ušklíbl se Charlie, "víš přece, že jsme zraněný. A nezapomeň, žes mě střelil ty."
"Tys řekl, abych střílel." namítal Don.
"Do ní, ne do mě." oponoval mu jeho bratr.
"Neměl ses pohnout." Snažil se ho usadit.
"Měl si líp mířit." zakončil hovor Charlie.
Všichni ostatní je pobaveně sledovali. Zábava byla
v plném proudu.
v plném proudu.
"Stejně nechápu, co se to s ní stalo," Alan si usrkl piva, "bývala tak fajn."
"To víš, dala se na poker, udělala dluhy a pak už se to jen vezlo." Don si s otcem přiťukl.
"Jo," povzdechl si Alan, "Jdu dát na gril další hamburgery."
"Tati," zastavil ho Charlie, "Don to udělá."
"To má člověk za to, že ti zachránil život."znovu se ušklíbl.
"Navrhuji přípitek," vmísil se do rozhovoru Alan, "Na Vás. Na to, že vše dobře dopadlo." Přiťukli si. Sklenicemi piva. Jen Colby si přiťukl džusem.
Bavili se dlouho do večera. Nikdo si nevšiml jemného záblesku nahoře na kopci. Záblesku od zaměřovače. Střelec ležel přikrčen na zemi a trpělivě čekal, dokud nebude v nejlepší palební pozici. Přejížděl zaměřovačem z jednoho na druhého dokud nenašel svou oběť.
Don a Charlie se právě o něčem dohadovali. Colby probíral s Megan svou léčbu, Alan o něčem vášnivě diskutoval s Larrrym. Usmívali se. Pořád se bavili. Neměli ani tušení, že za pár okamžiků se jejich životy změní. Nikdo si nevšiml toho záblesku, nikdo z nich neslyšel výstřel. Ale střelec byl neomylný. Kulka nejdříve proletěla hrudním košem a hned poté srdcem. Pak už se jen bezvládné mrtvé tělo sesunulo k zemi.
KONEC CELÉ POVÍDKY
čí čí ????