Krysa-část 4.
25. října 2011 v 22:00 | Ája | Povídky od vásDalší díl povídky od Evky. Taky se nemůžete dočkat příštího dílu? :")
Bylo už hodně po půl noci, ale Don se přesto vrátil do kanceláře. V hlavě si stále přehrával rozhovor s Colbym. To, co mu Colby řekl mu nedalo spát. Věděl co to znamená, věděl, že na FBI je skutečně krysa, a ten kdo to odnese bude Colby. Už teď se kolem jeho suspendace rozvíjeli debaty, které se jen tak nezastaví. Colbyho kariéra visela na dost tenké niti, která hrozila se kdykoliv přetrhnout. Z přemýšlení jej vytrhl telefon. "Eppes." Zvedl sluchátko. Poslouchal, pak si promnul oči. "Hned se do toho dáme." Oznámil a zavěsil. Don nečekal, až se rozední a nechal ihned svolat celej tým.
"Tak jo, novej případ," Don seděl ve své kanceláři. Vypadal značně nevyspale jako celý zbytek jeho týmu. Všichni už byli unaveni. Poslední dva dny se na nich hodně podepsaly.
"O co jde?" zajímala se Megan.
"Vražda," Don se ujal slova a seznámil je s detaily jejich nového případu, "Jde o muže, 35 let, zabit jednou ranou do hlavy. Jeho tělo našli dělníci při výkopových pracech. Střelen byl ze předu, přímo do čela…"
"To je jak poprava," podotkl David.
"Jo to je. Identifikaci zatím nemáme. Prověřujeme DNA a zubní záznamy. Snad něco zjistíme.Jinak se zatím nemáme čeho chytit. Nevíme kdo to je, kdy byl zabit, prostě nic."dokončil svou řeč Don.
"Čas úmrtí nestanovili?" podivila se Megan, "docela neobvyklý."
"Hm," kývl hlavou Don, "podle koronera nelze zjistit přesnou dobu smrti. Tělo je ve vysokém stupni rozkladu, ale odhaduje, že zemřel tak před třemi až čtyřmi měsíci." Podal všem kopii pitevního protokolu.
"Fajn, zajdu do laborky a zkusím zjistit, na co zatím přišli." Nabídla se Megan a Don jen přikývl. Moc se mu mluvit nechtělo.
"Počkej chvilku, Megan" zarazil jí, když už chtěla odejít, "je tu ještě jedna věc, co s tebou musím probrat." Všichni se na něj podívali, Megan, David i Liz. "O samotě" kývl na ostatní členy svého družstva, kteří ihned reagovali a opustili kancelář.
"Včera jsem mluvil s Colbym."podíval se na ní.
"Jak je na tom?" i na Megan byla vidět značná únava a starost.
"Ne moc dobře," Don jí nechtěl lhát a tak jí řekl vše. O tom, jak včera vyzvedl Colbyho z baru, jak byl Colby totálně nalitý a co mu řekl vrchní u Červeného Draka. Neřekl jí však, co vše mu Colby řekl.
"Páni," první se vzpamatovala Megan, "Colby musí být totálně na dně."
"Jo," souhlasil s ní Don, "a já nevím, co mám dělat."
"Řítí se do maléru," podotkla, ale to už Don dávno věděl, "pokud něco neuděláme…"
"Ale co?" podíval se na ní, "pokud vše ohlásím, přijde o práci. Bude na tom ještě hůř, než je teď."
"A když to neohlásíš, bude na tom stejně." Doplnila ho Megan, "Mám s ním promluvit?" nabídla se, a Don jí za to byl vděčný.
"Kde je teď?"
"Asi vyspává opici," Don byl naštvaný. Byl naštvaný na Colbyho. Věděl, že to s ním jde z kopce, ale nemohl udělat nic, čím by ho zastavil. Nic, čím by mohl Colbymu pomoct. Věděl, že jeho kariéra u FBI, možná i jeho život se řítí závratnou rychlostí střemhlav dolů.
"Máme identifikaci," informoval David zbytek týmu. Z konvice si nalil hrnek horké kávy a druhou podal Donovi, "Budeš to potřebovat."
"Tak co máš?" káva mu fakt udělala dobře. Byl unavený a tak hrnek kávy docela přivítal.
"Ten zavražděný je od nás."podal mu papír z laborky DNA, "jde o agenta Driscola."
"Driscol," Don přemýšlel, odkud jej zná. FBI bylo docela veliké místo a nikdo nemohl předpokládat, že se všichni agenti budou navzájem znát.
"Měl kancelář o patro výš." David podávala ostatním složky s tím, co se jí podařilo o oběti zjistit. "Před třemi týdny zmizel. Napsal jen email, že dává výpověď. Nic víc. Nevyzvedl si ani svoje věci, ani poslední šek. Naprosto se po něm slehla zem."
"To ho nikdo nehledal?" zajímal se Don. Připadalo mu podivné, že se nikdo nesnažil zjistit, co se stalo s jeho kolegou.
"Byl to samotář. Nerad pracoval v týmu. Většinou pracoval sólo." Pak se zhluboka nadechl, "a hádejte, na čem dělal jako poslední."
Všichni jen kroutili hlavou a tak je nenechal dlouho trápit, "Robinsonův případ."
Don se zamračil, jednou rukou si protřel oči, "To jméno slyším po druhé za dva dny. To nebude náhoda."
"To asi nee."souhlasil s ním David.
"Fajn," Don si znovu protřel oči. Miloval práci u FBI, ale některé případy ho totálně vyčerpávaly. "Zjistěte o tom případu co nevíce…" chtěl ještě něco dodat, ale vyrušil ho telefon.
"Megan" Donův obličej při rozhovoru s Megan bledl, všichni jej napjatě pozorovali. Věděli, že se něco děje.
"Kde je…..jedu tam….díky Megan" položil telefon. Pohlédl na svůj tým. Nevěděl, jak by jim to měl říct.
"Done?" začala Liz, "co se děje?"její hlas zněl nejistě.
"Colby," Don si promnul oči, "Colby se včera pokusil o sebevraždu." Zmoženě se posadil do svého křesla. Ruce i nohy mu těžkly.
"Co?" podívali se na Dona.
"Megan ho dneska našla. Snědl nějaké prášky. Teď je v nemocnici."
"Bude…bude v pořádku?" v Davidově hlase zněly zároveň strach i zloba.
"Je na intenzivce. Vypumpovali mu žaludek." Podíval se na ně, "já teď zajedu do nemocnice a vy se věnujte případu. Pokud se něco změní, zavolám Vám." Zval si sako, klíče od auta a vydal se do nemocnice. Cestou zavolal Charliemu a požádal ho, aby přijel.
David a Liz se probírali materiály Robinsonova případu. Četli ho stále dokola a dokola, ale nemohli najít nic, co by je posunulo někam dál. V hlavě měli jen myšlenky na Colbyho. Nechápali, co to udělal. Mohli mu snad nějak pomoc? Jak to, že nepoznali, do jakého maléru se Colby řítí.
"Zhrňmě si to," david se protáhl. Bolelo ho v zádech, jak seděl několik hodin v jedné poloze a pročítal zprávu, "Takže, Robinsonova žena byla zavražděna. Její manžel zdědil vše. Deset milionu dolarů."
"Jo, jenže měl dokonalé alibi."podotkla Liz a ukázala na fotku, která svědčila jako důkaz Robinsonovi nevinny. Byl na ní Robinson ve společnosti bývalého právníka, nyní v penzi jedné renomované firmy na jejich firemním večírku. Hodiny na zdi, pověšené blízko velkého okna, ukazovaly jedenáct hodin. Přesný čas smrti jeho manželky. "Zkoumali tu fotku snad stokrát, ale nic divného na ní neobjevili." Dodala Liz.
"A co digitální kopie?" David prohraboval důkazy, ale digitální kartu nikde nenašel.
"Byla to klasika. Focené na klasický film. Negativ se nedochoval." Odpověděla Liz.
"To je zvláštní," podotkl David, ale v myšlenkách byl zpět u Colbyho. Neustále sledoval mobilní telefon, doufal, že jim Don zavolá dobrou zprávu, ale telefon byl hluchý. Několikrát jej mále zvedl k uchu, ale pak si uvědomil, že nezvoní. Liz ho pozorovala, "Běž domů, Davide," usmála se na něj, "já to tady zvládnu."
"Nemůžu to nechat na tobě," zavrtěl hlavou, "doma bych stejně nevydržel."
"Tady stejně nic neuděláš. Povolám si na pomoc Amitu." Jemně jej ponoukla. David se nenechal dlouho pobízet. Neměl na práci ani pomyšlení. Nakonec se přeceněn zvedl, poděkoval Liz, nezamířil však domů, ale do nemocnice.
"Jak je mu?" zeptal se Charlie. Pohledem sledoval Colbyho hrudník, který se rytmicky zvedal. Colby stále ještě spal, ale podle lékařů už byl mimo ohrožení života.
"Bude v pořádku," podíval se na něj Don, "ale…" upil kávy, dnes již páté, "ale čeká ho pobyt na psychiatrii."
"Chceš říct, že ho jen tak zavřou?" Charlie znovu pohlédl na Colbyho.
"Je to standardní postup při pokusu o sebevraždu." Přitakala Megan, "minimálně měsíční pozorování, pak se rozhodne."
"Proč to udělal?" to už se k nim připojil i David. Pohlédl na svého parťáka, ale nedokázal se na něj dívat dlouho.
"To nevím," prohodil rameny Don. Skutečně nevěděl, proč Colby udělal, to co udělal. Vzpomněl si na jejich poslední rozhovor. Na to, co mu Colby řekl, "ale vsadil bych se, že to má co dělat s Robinsonem."
Komentáře
Nechces se prihlasit do SONVideo/klip??
http://cumelky.blog.cz/1110/sonvideo-klip
Pokud to beres jako reklamu tak se omlouvam =)
Zase moc krásný díl a mimochodem; moc Colbyho netrap!!!!
[3]: No, já ho ještě trochu potrápím, ale neboj, už mám v hlavě konec. jaký bude neprozradím, ale, asi se zase moc nebude líbit. Prostě konec jako obvykle :-)
[4]: To je něco pro mě :-D A doufám v pořádný napínák...
Pěkný díl
[7]:už jsem ho poslala. Nevím, kdy se tu objeví. Snad brzy.
Hezký kousek :). Už teď se těším na další ;)