close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Za hranicí-část 5.

2. dubna 2012 v 19:09 | Ája |  Povídky
Anetka se pustila do pokračování mé rozdělané povídky za hranicí, tady je tedy další část :-)


5.ČÁST
Stála před domovními dveřmi. Povzdechla si a zastrčila klíč do zámku. Čekal ji večer plný přetvářky, neupřímné radosti a štěstí. Jak moc toužila být normální holka. Ale to se jí nepovede. Teď už ne. Věděla, že nikdy nebude doopravdy šťastná dlouho, vždycky se objeví někdo, kdo jí štěstí překazí. Nemělo cenu si něco nalhávat. Otočila klíčem a otevřela dveře. Byli tu všichni. Don, Charlie, Alan, Amita, Larry, Megan, David i Colby. Seděli u stolu a o něčem si povídali. Vypadali bezstarostně. Jak jim záviděla. Odložila tašku na zem a přešla k nim do jídelny. Jemně položila ruku Donovi na rameno. Měla ho strašně moc ráda. Měla ráda všechny tady. Ale budou mít oni rádi ji, až se všechno dozví? Nepochybovala, že jednou všechno praskne. Stane se tak. Natáhla se pro čistou sklenici a nalila si džus. Se sklenicí v ruce se posadila ke stolu. Alan uvařil italské špagety se sýrem. Nandala si na talíř a tiše se pustila do jídla. Poslouchala, o čem se baví. Únik informací z FBI, mají podezřelého, ale nemůžou ho najít. Jindy by se do debaty vložila a přidala nějakou svou myšlenku, ale dnes ne. Dnes to bylo jiné. Zvedla se od stolu, sklidila nádobí, vymluvila se na bolest hlavy a pro efekt si s sebou do pokoje vzala i prášek na bolest.
Výstřel z pistole je ten nejhlasitější zvuk na světě.
Zejména, pokud kulky letí na vás.
Prásk,Prásk
Kulky se zasekly do korun stromů. Dala jsem se do běhu. Hnala se bezhlavě podrostem. V hlavě měla vymeteno. A byla bez sebe strachy.
V černém lese se přede mnou začaly rýsovat tvary. Stromy. Keře. Vyděšená zvířata. S Bušícím srdcem jsem utíkala pořád dopředu jako o život. Slepá.
Zakopla jsem o kořen stromu. Nohou mi projela ostrá bolest.
Vstaň! Vstaň! Vstaň!
Temnotou se okolo mě prosmyklo cosi obrovského. Ztuhla jsem.
Jestli tu zůstaneš, zastřelí Tě. Hni sebou!
Žádný specifický plán jsme neměly. A proč taky nikdo o nás nevěděl, že tu jsme a co tu děláme. Najdi složku a vypadni.
Vyškrábala jsem se na nohy a vyrazila do noci.
Eric zamířil doleva a zmizel v listoví.
Kdo se mě to tu sakra pokouší zastřelit?
Vyčerpaně jsem lapala po dechu. Byla jsem v maléru. Skoro omdlévala. A umírala strachy.
Doběhla jsem ke slepé uličce.
Proboha kde se uprostřed lesa vzala zeď.
Stála jsem a zírala na ni. Kam teď? No zpátky asi ne. Nemusela jsem se dlouho rozmýšlet. Chytil mě kolem ramen a já se prudce ohnala a vykřikla.
"Myslel jsem že máš víc odvahy." Řekl v klidu a ještě se usmíval.
" Ericu, do prdele co to mělo znamenat!!" Měla jsem vztek.
" No tak ty jedeš, pojď dovnitř" Ukázal za starou zídku.
Aha

" Lucy jestli nevstaneš teď tak už se nestihneš nasnídat" Alan vešel do jejího pokoje.
" Lů" Strhl peřinu z její postele a s hrůzou jí pustil. Byla pryč.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Michaela Michaela | 3. dubna 2012 v 16:44 | Reagovat

Honem dál... :D moc hezký dílek

2 Evka Evka | 9. dubna 2012 v 23:02 | Reagovat

Tak jsem zjistila, že nám od 23.4. opět začnou vysílat vražedka.

3 cornellca cornellca | 21. dubna 2012 v 22:38 | Reagovat

[2]: Však jsem to tady již dávno hlásila a nikdo nereagoval! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama