Střelba-část 8.

28. dubna 2013 v 12:56 | Ája |  Povídky od vás
Střelba - 8. Část

"Jak je to sakra možné?!" Don zuřil. Ne na Megan, ale na neznámého vraha, který jim stále unikal.
"Charlie, budu muset jít." Podíval se na svého bratra.
"Done," Charlie se na něj podíval se strachem., "co, co se děje?"
Don chvíli váhal, přemýšlel, zda to má bratrovi říct. Charlie si toho zažil v poslední době hodně, nechtěl jej dále rozčilovat, ale nakonec se rozhodl, že ano.
"Nebyla to Elena. Na skleničce s léky, se nenašly otisky jejich prstů. Někdo jí ty léky dal vypít násilím."
"Bože," Charlie vstal, vtrhl si kapačku z ruky….
"Hej, hej," snažil se jej zastavit, "kam myslíš, že jdeš?"
"Pryč odsud." Mávl rukou, "Nebudu tu ležet, když ten magor je stále venku."
Don věděl, že to Charliemu nerozmluví, "Asi si to od té sestry odskáču," podíval se s obavami na sestru ve dveřích, která jej před chvíli napomínala.

"Takže jsme zase na začátku," Don přecházel po kanceláři sem a tam.
"máme otisky prstů, máme dopis na rozloučenou…"
"Ten je nastrčený," přerušil Megan David.
"ne tak nutně," zavrtěla Megan hlavou. Všichni se nechápavě otočili směrem k nim. "Myslím, že i když se snažila vinu shodit…"
"Snažila?" Don se na ní podíval.
"Ano, snažila," přitakala Megan. Patřila k jedním z nejlepších profilovačů, jaké Don znal. "Myslím si, že tím vrahem je žena, žena, která má k Charliemu silný vztah. Ten dopis podle mne byl podvrh, ale ne úplně. Podle mne, to byly skutečné city. Její city."
"Fajn, ale to nám nepomůže," odsekl podrážděně Charlie, "jak nám tohle může pomoct? Další cvok, co mne miluje!" křičel. Pak si uvědomil, že Megan za to nemůže. Chtěl se jí omluvit, ale Megan jen mávla rukou.
"Tak jo. Sleduje tě. Musí tě znát, musí znát i Elenu. Musela znát její minulost. Takže bude přibližně stejně stará. Bude tebou posedlá, takže ti bude chtít být stále na blízku. Nebude tak nadaná, jako ostatní studenti. Nebo to alespoň předstírá…"
"proč by to předstírala?"
"Je zamilovaná, přímo posedlá. Ale nikdy Charlieho neoslovila. Takže nechce dát své city najevo. Nebo alespoň nechtěla. Něco se muselo změnit, co jí vyprovokovalo k takovým činům. Protože je nesmělá, nebude přehnaně aktivní. Bude se držet v povzdáli, aby mohla Charlieho pozorovat. Možná i opakovala ročník, aby byla pořád s Charliem…"
"Takže je ode mě z kurzu. Někdo, koho jsem možná vyhodil u zkoušky, v hodině se neprojevuje! Dej mi ten dopis!" křikl Charlie a začal se přehrabovat Megan na stole.
"Počkej, tady je!" podala mu ho.
"Zajedu do kanclu. Mám archivované všechny písemky. Podívám se, zda se písmo neshoduje. Psala to ona, ne?" Megan přikývla.
"Ozvu se, jestli na něco přijdu." Křikl přes rameno a vydal se k sobě do CalSci.
"Jsem fakt rád, že tě mám v týmu," Don se po dlouhé době usmál.

Charlie se přehraboval ve svých písemkách. Byly jí snad stovky, tentokrát se v duchu smál on Amitě, která se často jeho zálibě schovávat si všechny písemky. Teď se hodily.
"Tady to je!" písmo se shodovalo. Podíval se na jméno. "Emma Dehmová. Dehmová, Dehmová" opakoval si dokola. To jméno mu bylo hodně povědomé. "Dehmová….AMITA!"
Vytáhl telefon, "Done!" křičel, "Je to Emma Dehmová. Chodí ke mně na kombinatoriku, komplexní čísla, aplikovanou matematiku."
"Skvělé Charlie," poslouchal hlas svého bratra, "nechám jí ihned hledat!"
"Done!" Charlie byl nervózní, "Amita dneska učí za mě. Je to učebna 303, v křídle B. Jdu teď tam."
"NE, CHARLIE, NE!" ale zbytek Charlie neslyšel. Strach o Amitu byl mnohem silnější.


"Idiot," zaklel Don. Jeho zlepšená nálada byla ta tam. Měl strach, že Charlie udělá nějakou hloupost. Vlastně si tím byl jist.
"Chci zásahovku. CalSci, křídlo B, učebna 303. Pošli mi mapu do mobilu, já jedu napřed."
"Jedu s tebou," připojil se k němu David.
Seděli už v autě, uháněli směrem ke CalSci, když Donovi zazvonil telefon. "Megan?"
Don přikyvoval, sem tam zaklel. "Díky."
"Co je?" Zajímal se David.
"V CalSci se rekonstruuje. Výuka je v suterénu 303. Je to sklepní místnost…"
"Je vidět, že matika je tam oblíbená," usmál se kysele David.
"Jo, a má jen malé zatemněná okna." Don si promnul krk, "nemůžeme tam vtrhnout. Neuvidíme do místnosti. Budeme muset jít na slepo."
"Jestli je tam, jestli má zbraň, může to skončit katastrofou." Podotkl David, i když moc dobře věděl, že nemusí.
"Já vím, já vím," Don doufal, že alespoň tentokrát jim bude přít štěstí.

"Done!" Charlie utíkal ke svému bratrovi. "Je tam," ukázal směrem ke dveřím. Je zamčeno, má zbraň."
"Klid," podstrčil Charlie stranou, pěstí zabouchal na dveře, "Emmo!" křikl.
Nic, z učebny se nikdo neozval. Don to zkusil ještě jednou, "Emmo!"
"Jděte pryč," křičela, "jděte pryč, jinak všechny zastřelím!"
"Emmo, je po všem!" Don si zoufale přál, aby konečně dorazila Megan, ve vyjednávání byla lepší než on.
"Říkám to naposled!" křičela Emma skrz zavřené dveře. V jejím hlase zněla hysterie, "Vypadněte, jinak všechny zastřelím. Vy víte, že jsem toho schopná!"
"Ano vím, Emmo," Don nervózně přešlapoval na místě, "musíme se nějak domluvit. Jak to všechno ukončit!"
Chvíli bylo ticho, Don myslel na nejhorší, "Chci Charlieho!"
"To nejde, Emmo!" Don se podíval na svého bratra, zavrtěl hlavou, "Charlie je v nemocnici."
"Lžete!" hysterie v jejím hlase byla stále zřetelnější, "Chci, aby sem přišel. Chci být s ním. Jestli nepřijde, zastřelím tu jeho couru Amitu!"
Charlie se vrhl ke dveřím, ale Don jej chytil a dotáhl.
"Done, já musím dovnitř" prosil ho. V tuto chvíli by udělal vše, jen aby se Amitě nic nestalo.
"Nedám mu další rukojmí, Charlie," důrazně protestoval, "Nemůžeš jít dovnitř. Je to vrah. Klidně tě zastřelí."
"Mě miluje," protestoval Charlie, "Mě nezastřelí"
"Ne" rozhodl rázně Don.
"Pusť ho tam." Řekla klidně Megan, která konečně dorazila. "Je jím posedlá. Bude střílet." Megan zachytila Donův pohled, "Vím, že je to proti pravidlům, ale ona se vymyká všemu, s čím jsme měli co dělat. Bude střílet, jestli s ní Charlie nepromluví. A myslím, že jemu ona fakt neublíží."
"Jdu tam," řekl Charlie. Don ho chtěl zastavit, ale Charlie mu nedal šanci, "Emmo, otevři!" křikl, "Jdu dovnitř."

"Byla to chyba, strašná chyba," Don nervózně přecházel sem a tam. Bál se o Charlieho, o Amitu i všechny studenty. Neustále svíral pažbu své pistole, připraven kdykoliv vyrazit.
"Ona mu neublíží, Done," snažila se ho uklidnit Megan, ale i ona byla nervózní. Pustit Charlieho dovnitř byl risk. Risk, za který si ponese následky, pokud se cokoliv zvrtne.
"Neměli jsme ho pouštět," všichni přítomní byly myšlenkami u Charlieho. Přemýšleli, zda to zvládne. Přece jen, byl to učitel matematiky a ne policejní vyjednávač. Přestože spolupracoval s FBI několik let, agentem nebyl. Nebyl trénovaný na situace, jako je tahle. Nebyli si jistí, zda Charlie udrží nervy na uzdě, když se konečně střetl tváří v tvář s ženou, která mu zabila přátele.


"Jsem tady," Charlie nervózně pohlédl na Amitu. Bála se. Vlastně více než to, byla vyděšena k smrti.
"Tys přišel," usmála se. V ruce držela pistoli, mířila na hlavu Amity. "Já věděla, že přijdeš,"
"Co chceš," Charlie nevěděl, co by měl říct. Věděl, že musí něco udělat, ale absolutně netušil, co by to mělo být. Bál se, očima sledoval Amitu, chtěl by jí odtud dostat.
"Ty nevíš?" začala zběsile šermovat rukama, "vše jsem dělala pro tebe. A ty nevíš?"
"Ne," zakroutil hlavou, v krku a ústech mu vysychalo. Věděl, že stačí jediné špatné slovo, a může zastřelit Amitu, "proč jsi je zabíjela?"
"Ubližovali ti," odpověděla, jakoby to bylo zřejmé, "všichni do jednoho."
"Larry?" řekl nevěřícně Charlie, "Larry, Colby, byli to mojí přátelé, a ten obchodník, nikdy jsem s ním neměl žádný problém."
"Larry tě zradil." Popošla blíže k Amitě.
"Larry mě nikdy nezradil!" vykřikl Charlie.
"Ale ano, ano," kývla, "Napsal článek. A konzultoval ho s profesorem Stinem, ne s tebou. Zradil tě, dal ti najevo, že ti nevěří. Měl to konzultovat s tebou."
Charlie nevěřil vlastním uším, Larry zemřel kvůli takové maličkosti. Protože použil výpočty jiného matematika, ale to nejhorší mělo teprve přijít.
"A ten obchodník. Byla jsem tam. Okradl tě. Měl ti vrátit dvacet dolarů, ale vrátil ti jen deset. Zbytek si nechal."
"Jen se spletl!" křikl Charlie, vše mu připadalo neskutečné. "Colby?"
"Jen kvůli němu jsi byl tak dlouho pryč. Musela jsem být bez tebe!" oči se jí zalili slzami, "ani nevíš, jak strašné to bylo!" Pak se podívala na Amitu, "Ale jí to nevadilo!" řekla zhnuseně. "Hned na tebe zapomněla. Já pro tebe trpěla, ale ona to hodila za hlavu!" Natáhla kohoutek zbraně.
"NE!" křikli Amita i Charlie najednou.
"ALE ANO! Klidně si tu chodila, usmívala se, dělala, jakoby se nic nestalo. Já nemohla spát, jíst, ale ona, ona…" zabořila pistoli Amitě ke krku, "Ona je ze všech nejhorší!"
"Jestli jí zabiješ, ublížíš mi!" řekl Charlie chladně. Bylo to to první, co jej napadlo.
"Ne," zavrtěla hlavou, "zachráním tě, a pak můžeme být jen spolu!"
Charlie se na ní podíval. V jeho očích byl strach, zděšení i zloba. "Miluju ji. A ona mě. Když jí zabiješ, nikdy ti to neodpustím."
"Ne!" začínala být rozzuřená, "vše jsem dělala pro nás. Pro tebe. Abychom mohli být spolu," po tvářích jí tekly slzy, "nedovolím jí, aby to zničila."
"Ona to nezničila, to ty." Přistoupil k nim blíž. Pořád očima těkal mezi ní, Amitou a zbraní.
"Ne, ne, všechno jsem dělala jen pro nás," rozbrečela se.
"I to, že jsi zabila Elenu?"
"To, ona, to ona," koktala, "podváděla, a tohle jsem nemohla dovolit. Nikdo tě nebude podvádět!"
"Ne, tys podváděla," řekl ostře, "Snažila ses na ní hodit vinu."
"Ne, ona je blázen!" zaryla pistoli Amitě víc do krku, "byla cvok. Každý by uvěřil, že to udělala ona. A mohli jsme být spolu, ale, ale…"
"Ale co," nepřestával Charlie, "ale já to zničil?"
"Ne, ne," kroutila hlavou.
Charlie pochopil, že tohle je jediný způsob, jak to vše ukončit, "Ale ano. Zničil. Zabíjelas je pro mě, a já si to nevážím."
"Ne, ne" protestovala
"Ale ano. Měla bys mě taky zabít, ale tím mi ublížíš a pak budeš muset zabít sebe. Anebo mi dáš tu zbraň a já ti pomůžu." Přibližoval se stále k ní blíž a blíž. "Vlastně jsi mi ublížila…"
"NE, TO NIKDY!" rozkřikla se. Ruce se jí třásly, nervózně popošla trochu od Amity. To byl okamžik, na který Charlie čekal. Rychle přiskočil a postavil se mezi ní a Amitu.
"Ale ano, zabilas mé přátelé, zabilas mou studentku a teď na mě míříš zbraní."
"ne, ne," opakovala stále dokola. Byla úplně mimo sebe, "Ne, ne, nikdy jsem ti nechtěla ublížit, vše bylo jen pro nás, měli jsme se spolu mít dobře."
"Ne, nikdy se nebudeme mít dobře. Nikdy ti to nemůžu odpustit." Podíval se na ní, ruku položil na Amitu, která se strachy třásla, "Vyděsila jsi mou přítelkyni, a všechny tady," ukázal směrem na studenty, kteří se tísnili v rohu učebny.
Podívala se na něj, viděla, jak brání Amitu, s jakou zlobou a nenávistí se na ní dívá.
"Miluji tě," šeptla, přiložila si zbraň ke spánku, naposledy se podívala na Charlieho.
"Ne" křikl ve stejný okamžik, kdy zmáčkla kohoutek. Charlie nevěřícně koukal na kaluž krve, které se zvětšovala kolem její hlavy.

Stáli na hřbitově, smutně hleděli na Colbyho rakev. Nemohli tomu uvěřit. Po tvářích jim stékaly slzy. V tak krátké době přišli už o druhého blízkého člověka. Nejhůře to asi nesl Charlie. Vyčítal si Colbyho smrt, stejně jako Larryho a všech ostatních. Nechápal, co se stalo. Podíval se na Dona, který zrovna pokládal na rakev medaili za statečnost. "Sbohem," zašeptal Don, "budeš nám chybět."

tou dobou jinde…
"Myslíš, že to vyjde?" podíval se na svého společníka.
"Určitě," pokývl hlavou "Všichni si myslí, že je mrtvý. Nebudou ho hledat."
"Vsadím se," usmál se druhý z nich, "že si za chvíli bude přát, aby byl mrtvý." podíval se směrem dozadu.
Colby, připoutaný k lehátku se na ně díval s neskrývanou hrůzou. Přesně věděl kam jedou a věděl, že má naprostou pravdu. Věděl, co ho čeká a skutečně si přál, být teď raději mrtvý.

KONEC
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Evka Evka | 28. dubna 2013 v 19:06 | Reagovat

Tak, jelikož mám trochu čas, který dlouho mít nebudu, sepisuji svoji poslední povídku. Snad jí brzy dopíšu. Bude na dlouhou dobu poslední a bude hodně atypická. Myslím, že hodně lidem se nebude líbit, jelikož jsem v ní zbourala "dokonalý" pohled na jednoho člena týmu.

2 Michaela Michaela | 29. dubna 2013 v 7:49 | Reagovat

Jak jako konec? teď to ukončíš? Napíšeš tam odstaveček, který říká, že jsi colbyho nenechala zemřít a tak to necháš? Bez vysvětlení? :( To není fér :(
(To není nadávání, to je skoro hysterie :))

3 Evka Evka | 29. dubna 2013 v 9:44 | Reagovat

No, já mám takové konce ráda. otevírá to prostor pro možné pokračování.
A, ono se to dalo čekat, víš, že já mám vždy takové nějaké konce. Ale dobře, dobře :-), polepším se. V příští povídce udělám jasný uzavřený konec. (To se budou všichni divit, asi se jim konec nebude líbit)

4 Michaela Michaela | 29. dubna 2013 v 11:48 | Reagovat

[3]: V příští povídce? (vstávají mi vlasy hrůzou)
Mohla bys mi, jenom mě tak soukromě, napsat na mail, nějaké malé pokračování? Moc moc, prosím...
To se nedělá takhle ukončovat povídku, když už jsem ho jednou obrečela, ty ho necháš žít a potom naznačíš jeho konec....holka, tohle mi nedělej :)
Ale povídka to byla hozká, moc hezká :D

5 Nett Nett | Web | 29. dubna 2013 v 14:48 | Reagovat

WaW, to je luxusní povídka !!! Mě se ten otevřený konec taky líbí. Můžu si to domyslet podle svého gusta.

6 Nett Nett | Web | 29. dubna 2013 v 15:24 | Reagovat

No tak právě jsem poslala další povídku já. Nevím co s těmi ostatními co jsem nedopsala. Pokračování si vždcky pokazím. Jinak mám i příběh o jakoby další generaci z našich čísel. Neví jestli by vás to zajímalo a jestli bych to měla poslat Ají. Jinak je i na mém blogu.

Tahle povídk byla opravdu užasná !

7 Evka Evka | 29. dubna 2013 v 16:02 | Reagovat

No, pokráčko konrétně téhle zatím nemám (musím počkat na isnpiraci). Ale mám 5 kapitol jiné, ve které se zjistí, že jeden člen týmu ja tak trošku hajzlí. No, u té ale nemám konec, jestli jo, nebo ne. Tak uvidím sama, co mi z toho vznikne.

8 Michaela Michaela | 29. dubna 2013 v 17:30 | Reagovat

[6]:O tu povídku o další generaci, bych stála...teda já ano....
Jinak se těším i na další povídky...možná i sama něco napíšu, ale nejsem si tak úplně jistá, jestli ještě budu pokračovat ve starších povdíkách...

9 Evka Evka | 29. dubna 2013 v 18:09 | Reagovat

[8]:Pokud jsi je nedokončila, tak pokračuj. Je tady spousta pěkných nedokončených povídek :-(
Možná by stálo za to, je dopsat.

10 Michaela Michaela | 30. dubna 2013 v 6:11 | Reagovat

[9]: Jenomže už by asi nebyly stejné. Nedávno jsem na ně koukala a nějak jsem nevěděla, jak ybch je dokončila...ale třeba to nějak dopadne :)

11 Nett Nett | Web | 30. dubna 2013 v 7:12 | Reagovat

http://color-dream.blog.cz/1212/utophia-i

Pořád si nejsem jistá zdaly to patří i sem, ale tady to máš. Doifám, že někomu nebude vydit, že jsem si půjčila Lucy, a že ty mé bláboly někdo pochopí :D Ale vše se odvíjí od Numb3rs jen trochu jiná agentůra :DD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama