Minulost-část 5.

11. května 2013 v 8:00 | Ája |  Povídky od vás
Minulost- 5. část

"Tak, co jste se dozvěděli od ředitele?" Megan i Colby právě dorazili.
David se ujal slova: "Nic moc. O tom, co se stalo na té střeše nic neví. Ten den si studenti udělali potají ve škole mejdan. Podle něj, škola vyslýchala studenty, prováděla šetření. V těle Tommyho se našel alkohol a drogy. Spoust žáků byla potrestaná za pití alkoholu na půdě školy. Včetně Dona."
"Ale co je zajímavé," podotkla Liz, "Tak podle ředitele Charlie na tom mejdanu nebyl. Alespoň nebyl mezi studenty, kteří vypovídali na policii."
"Tak, proč tvrdí, že ho Don a ti ostatní zabili?" nechápal Colby.
"Na to se ho musíme zeptat." Odpověděl David. Nejraději by se vydal za Charliem, ale raději to opět nechal na Colbym. Přece jen, Colby vyslýchal Charlieho po celou dobu. Nechtěli měnit podmínky. "tenhle případ je jak zlý sen," všichni s ním souhlasili.
"Jsem zvědavá, co se ještě o Donovi dozvíme," strachovala se Liz. Při nálezu prvního těla ani zdaleka netušili, jak moc bude tento případ pro ně osobní. A jak moc se jich bude dotýkat. Představa, že jejich šéf možná někoho na střední zabil, je přímo děsila.
"Krom toho, že někoho zabil?" ozval se za nimi Alanův hlas. Všichni sebou trhli. O jeho příchodu nikdo neměl ani tušení.
"Alane," začala Megan, ale nevěděla co říct. "Nevím jak ti to říct,…"
"Řekni prostě, co víte," Alan byl věcný. Jeho hlas zněl chladně, až příliš chladně.
"Musíme se zeptat" omlouvala se Liz.. "Víš něco o Tommym Johnsovi?"
"Pokud si dobře pamatuju, skočil ten chlapec ze střechy. Na tom mejdanu."
Liz se na něj podívala, "Víš o tom mejdanu něco víc? Kdo tam byl? Kdo pil? Byl tam Charlie?"
"Ne," zavrtěl hlavou, "Charlie tam nebyl. Říkal, že byl celou noc u jednoho kamaráda. Vyšetřovali to. Spousta děcek tam tehdy pila, včetně Dona," Alan se pousmál, "však to tehdy ode mě pěkně schytal. Od té doby se už se svými přáteli nestýkal."
"Jak se jmenovali?"
"Eh," Alan se snažil vzpomenout, "Eddie Fischer, Frankie Cohlson, a Mike Dormer."
Všichni se na sebe podívali. Alan znejistěl, nemohl si jejich pohledů nevšimnout. "Co se děje? Proč si myslíte, že Dony, můj Dony někoho zabil?"
"Ehm," všichni se na sebe podívali, "nikdo nechtěl Alanovi říct pravdu. Nakonec odvahu sebrala Megan, "Vypadá to, že ten kluk možná neskočil sám."
"Donny, by nic takového neudělal," začal jej Alan bránit, "Don byl hodný kluk. Nikomu nikdy neublížil."
"Alane," Megan se koukla směrem k Charliemu, který právě hovořil s Colbym. Charlie jakoby vycítil jeho pohled. Obrátil se směrem k nim. "Víme jistě, že Don některé studenty šikanoval." Nadechla se, pak smutně dodala, "Mezi nimi i Charlieho."
"Ne, ne, ne" kroutil hlavou, "To nemůže být pravda. CHARLIE!"
Megan s Davidem se ho snažili zastavit, Alan se nenechal. Vtrhl do Donovy kanceláře.
"Je to pravda?" podíval se na Charlieho. "Je to, co říkají pravda?"
Charlie se smutně podíval na svého otce, pak do stolu. "Je mi to líto, tati." Podíval se mu do očí, "Ale je to tak. Don to všechno dělal. A taky, taky," selhal mu hlas, "Taky toho kluka zabil."
"Ne," Alanovi se podlamovali nohy. Colby ho přidržel a posadil na jednu z volných židlí, "Donie ne. Ne, ne."
"Tati," i Charlie plakal, "pravdou je, že Don nebyl na škole zrovna slušňák. Nebyl ten, kým je teď. Nevím, asi ho ta smrt změnila, ale předtím to byl skutečný hajzl. Kradl mi peníze, bil mě, vysmíval se mi z ostatníma. Jednou dokonce," hořce se pousmál, "jednou přemluvila celou třídu, nevím, jak je k tomu přiměl, ale celá třída se mnou nepromluvila ani slovo. Celé dva měsíce. Ani jedno jediné slovo. Ani ahoj, jak se máš. Nic. Jen Mendy se ho nebála. Ta jediná se na mě aspoň usmívala."
Alanovi jako by se zhroutil svět. Chytil se za hrudník a těžce oddychoval, lapal po dechu, stále opakoval, "ne, ne Donie ne."
"Tati!" "Alane!" křikli Charlie a Colby současně. Alan, celý bledý se třásl a těžce se sesunul z židle. Ležel na zemi a stále lapal po dechu.
"Sanitku!" zaslechl jen, pak se ponořil do bezvědomí.

"Bude v pořádku," usmála se doktorka, "je to jen malá srdeční slabost. Dali jsme mu léky na uklidnění. Potřebuje teď hlavně klid a odpočinek. Neměl by se rozčilovat." Dodala. Pak jim dovolila jít na chvíli za ním.
"Chci tu s ním být sám," řekl jen Charlie. Nedovolil jim o tom diskutovat. Colby i Davis kývli.
"Pak tě ještě budeme potřebovat." Dodali jen. Nechali Charlieho se svým otcem o samotě. Měli si toho spoustu co říct. Ani oni dva na tom nebyly zrovna nejlíp- chtěli mít už vše za sebou.
David vytáhl mobil, "zavolám Liz, řeknu, že Alan je v pořádku. Zeptám se, jak pokročili."
Popošel od Colbyho, aby si vyřídil telefonát. Mluvil s Liz dlouho. "Fajn, díky."
Vrátil se ke Colbymu, "Našli Edieho Fischera," informoval jej, "Megan s Liz jej vyslýchají. Mika ještě nenašly."
"Fajn," pohlédli směrem k Charliemu, chtěli jej vzít zpátky na ústředí, ale nakonec to neudělali. Nechali jemu i Alanovi prostor.

Liz a Megan vyslýchali. Seděli ve výslechové místnosti. Eddie Fischer byl čtyřicátník, dobře upravený. Pracoval na vysoké manažerské pozici. Na sobě měl drahý oblek, nehty pečlivě upravené.
"Pane Fischere," začala Liz. Na stůl položila fotografii Frankieho Cohlsna. "Znáte toho muže?"
Fischer se na fotografii podíval, "Ano, Je to Frankie. Frankie Cohlson," odsunul fotografii, "Stalo se mu něco?"
"Byl zavražděn" odpověděla Liz, "A toho muže znáte?" podala mu Donovu fotografii.
"To je Don Eppes. Známe se ze střední, ale to asi víte," podíval se na ně, "Potřebuju advokáta?"
"Ne." Megan si vzala zpět fotografie. "Don Eppes je nezvěstný. Byl unesen. Myslíme, že to souvisí s tím, co se stalo na střední škole."
Eddie Fischer zbledl, "Myslím, že si přece jen vezmu advokáta."
"Pane Fischere," začala Liz z ostra. Docházela jí trpělivost a čas. Jejich vrah teď někde držel Dona a s největší pravděpodobností jej dost brutálně mučil. Ať už Don udělal cokoliv, měl by za to zaplatil podle zákona, a ne podle rozhodnutí jednoho cvoka.
"Nám je jedno, co jste tehdy dělali. Don Eppes se pohřešuje. Vše souvisí s tím, co se tehdá událo. Ať už jste toho kluka zabili, či ne, chci teď slyšet pravdu. Celou pravdu. Jen tak můžeme Dona zachránit. Pokud odmítnete spolupracovat, obviníme Vás z napomáhání." Blafovala, ale to Eddie nevěděl.
"Co chcete vědět?" začal. Už se netvářil tak sebejistě, jako před tím.
"Co se stalo ten den, kdy Tommy Johnson zemřel?"
"My, ve škole byl mejdan," dal se do vyprávění, "Domluvili jsme se a uspořádali mejdan v tělocvičně. Pivo, vodka, znáte to. Prostě banda puberťáku. Chtěli jsme se jen pobavit, nevěděli jsme, že se to tak zvrtne."
"Co se stalo?" naléhala Liz.
"Pili jsme. Najednou se tam objevil Tommy. Byl to malý usmrkánek. Takový malý blbeček." Pousmál se, "Pil, ne moc, ale pletly se mu nohy, zvracel. Byl prostě trochu sťaty. No a my, natočili jsme ho, a pak to pustili na obrazovku. Všichni se smáli. A ten kluk, prostě mu ruplo v bedně. Vyběhl ze sálu a běžel rovnou na střechu. My jsme se vydali za ním."
"Co se stalo na té střeše?"¨
"On, on," Eddie vrtěl hlavou, "stál na římse. Chtěl skočit, a my, my jsme ho chtěli zastavit. Ale, ale…"
"Ale co?"
"Ale, nevím, co se stalo. Don a Mike šli k němu. Asi zakopli, nevím, prosti si jen pamatuju, že do něj žduchli a on spadl. Prostě jen spadl. Byla to nehoda. Jen blbá nehoda."
"Proč jste nezavolali policii?" pustila se do něj Megan.
"Byli jsme děti. Báli jsme se. Prostě to byla nehoda. Oni ho nechtěli shodit, prostě se to jen stalo."

Konec 5 části.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Michaela Michaela | 11. května 2013 v 11:29 | Reagovat

No teda...hezky se to zamotává...nicméně povedený dílek :)

2 Evka Evka | 12. května 2013 v 11:20 | Reagovat

[1]: No, budeš si muset počkat do posledního dílů, ať víš, jak to dopadne.

3 Michaela Michaela | 12. května 2013 v 20:05 | Reagovat

[2]:A to já si ráda počkám :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama